ONOMAZIOLOGICKÁ TEORIE SLOVOTVORBY  (OTS)

Základní

Teorie tvoření slov, v české lingvistice spjata s dílem M. Dokulila (zvl. TSČ, 1962; TSČ 2, 1967), které je dále rozvíjeno u nás (viz ✍Rusínová, 2007), F. Štíchou hodně radikálně (viz KČG, 2011), ale i v zahraničí (viz ✍Štekauer, 2005). Jde o ryze synchronní funkční přístup propojující tvoření slov s ↗onomaziologií (zařazení slova do systému utvořených slov i lexika) s přihlédnutím k aspektu genetickému (k procesu tvoření slov) a definující společné oblasti zájmu s ↗lexikologií (vznik nových slov) i hranice, které tyto disciplíny oddělují (slovotvorba nezahrnuje sémantické tvoření – změnu významu na základě metafory, metonymie, synekdochy). Viz také ↗onomaziologická kategorie.

Důležitým přínosem OTS je analýza pojmové struktury slova zahrnující pojmovou bázi (obecnou významovou třídu – slovní druh utvořeného slova) a pojmový příznak (v nejobecnějším smyslu je dán slovním druhem základového slova a definuje rysy, jimiž se odlišuje utvořené slovo od prvků obecně vymezené významové třídy – jeho motivaci). Pevná struktura těchto vztahů je dána kombinatorikou významů substance, vlastnosti, děje a okolnosti. Pojmová struktura slova (kombinace báze a příznaku) umožňuje definovat systém onomaziologických kategorií i typologii významových změn ↗mutace, ↗transpozice a ↗modifikace.

Slovo odvozené od jiného slova (základového) je s ním spojeno jak významem (↗motivací), tak společnou formou (↗fundací). Za základní postupy slovotvorby se pokládá derivace zahrnující především ↗sufixaci, ↗prefixaci, dále ↗desufixaci, resp. resufixaci, ↗deprefixaci, resp. reprefixaci, popř. různé kombinace, v neposlední míře ↗konverzi (bezafixální derivaci) a kompozičně derivační postupy. Spoluformantem jsou ↗hláskové alternace.

OTS definuje třídící kritéria (1) pro stanovení slovotvorné kategorie: (a) co je třeba pojmenovat, (b) třída pojmenovaného jevu, (c) příznak v rámci třídy a (2) pro stanovení slovotvorného typu: (d) forma, jíž se onomaziologická struktura realizuje.

OTS jsou definovány pojmy morfologická analýza (rozlišení tvarotvorné analýzy – tvarotvorný základ + tvarotvorný formant a slovotvorné analýzy – slovotvorný základ + slovotvorný formant) a slovotvorná produktivita (rozlišuje se početní zastoupení slovotvorných způsobů, typů, prostředků, jejich frekvence v úzu a vlastní produktivnost, tj. schopnost slovotvorného formantu účastnit se při tvoření nových slov, přičemž se bere zřetel jednak na fakt, že jeden a týž formant může mít u různých typů odlišnou produktivnost, jednak na konkurenci různých prostředků v rámci slovotvorné kategorie).

Rozšiřující
Literatura
  • Bozděchová, I. Tvoření slov skládáním, 1994.
  • ČŘJ, 1996.
  • Dokulil, M. The Prague School’s Theoretical and Ethodological Contribution to „Word Formation“ (Derivatology). In Luelsdorff, P. (ed.), The Prague School of Structural and Functional Linguistics – A Short Introduction, 1994, 123–161.
  • KČG, 2011.
  • Martincová, O. & N. Savický. Hybridní slova a některé obecké otázky neologie. SaS 48, 1987, 124–139.
  • 1, 1986.
  • Neščimenko, G. P. Istorija jmennogo slovoobrazovanija v češskom literaturnom jazyke konca XVII‑XX vv, 1968.
  • PMČ, 1996.
  • Rusínová, Z. Slovotvorba. Od počátku do současnosti. In Pleskalová, J. & M. Krčmová ad. (eds.), Kapitoly z dějin české jazykovědné bohemistiky, 2007, 249–273.
  • Rusínová, Z. & D. Šlosar. Tvoření slov v češtině 2. SPFFBU A 16, 1968, 140–147.
  • Šlosar, D. Produktivita slovotvorného typu – pojem synchronní či diachronní? Miscellanea linguistica, 1971, 83–90.
  • Štekauer, P. Onomasiological Approach to Word-Formation. In Štekauer, P. & R. Lieber (eds.), Handbook of Word-Formation, 2005, 207–232.
  • TSČ, 1962.
  • TSČ 2, 1967.
  • Vachek, J. První česká teorie odvozování slov. SaS 23, 1962, 205–211.
Citace
Klára Osolsobě (2017): ONOMAZIOLOGICKÁ TEORIE SLOVOTVORBY. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/ONOMAZIOLOGICKÁ TEORIE SLOVOTVORBY (poslední přístup: 19. 9. 2019)

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2018

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka