MODIFIKACE

Základní

V rámci ↗OTS jedna z ↗onomaziologických (pojmenovávacích) kategorií. Podstatou modifikační změny významu při tvoření slov je přidání příznaku, jímž dojde k obměně (modifikaci) významu ↗slovotvorného základu.

1. U substantiv jde o modifikaci ve smyslu (a) deminuce (zdrobnění): mrak > mráček, strom > stromek > stromeček; viz ↗deminutivum; (b) augmentace (zhrubění, zveličení): mrak > mračoun, strom > stromisko; viz ↗augmentativum; (c) přechylování (změna přirozeného rodu): lékař > lékařka, liška > lišák; viz ↗přechylování, ↗názvy přechýlené; (d) přidání příznaku nedospělosti: lev > lvíče; viz ↗názvy přechýlené, ↗názvy mláďat; (e) přidání příznaku hromadnosti a soubornosti jako dodatku k významu plurality: kameny > kameni, úředníci > úřednictvo; viz ↗názvy hromadné; (f) dodání příznaku jednotlivosti: čeleď > čeledín, voj > vojín; viz ↗názvy jednotlivin (v jiném pojetí, viz MSoČ 1, 2010:96, se přechylování, tvoření pojmenování mláďat, hromadných a jednotlivin řadí do kategorie ↗mutace); (g) dodaní řady obměňujících příznaků podle významu připojovaných předpon: babička > prababička, věda > pseudověda, milost > nemilost; viz ↗prefixace atd.

2. U adjektiv se modifikací mění: (a) míra, intenzita vlastnosti na vyšší: dlouhý > dlouhatánský, tenký > teničký/tenoučký, teninký/tenounký > tenoulinký, starý > prastarý, krásný > překrásný, vážený > velevážený, n. na nižší: zelenýnazelenalý, zelen(k)avý, menší > pomenší; viz ↗deadjektivní adjektivum; (b) stupeň při srovnávání: krásný > krásnější > nejkrásnější; viz ↗stupňování. Adj. se rovněž modifikují na bázi významů různých prefixů (domácích i cizích) včetně negujícího: vědecký > pavědecký, krátký > ultrakrátký, korektníhyperkorektní, divoký > polodivoký, správnýnesprávný.

3. Významy sloves jsou modifikovány převážně ↗prefixací, méně ↗sufixací. Pomocí prefixů, jejichž významy korespondují s významy odpovídajících předložek, se modifikují slovesa ve smyslu (a) významů prostorových (podlézt, nadhodit, zastrčit, předběhnout, nalepit, počmárat, přiskočit, přelézt, prolézt, obeplout atd.), přenášených na řadu významů abstraktních (podlézat někomu, přetrpět, promyslet); (b) významů způsobových, k nimž náležejí významy časového průběhu a fází děje (dozpívat, odhlasovat, doplnit, přilít, předzpívat, rozkřičet se, přezkoušet, probdít, porozbíjet, pozotvírat) a význam měrový (popršet, pobolívat, nalomit, přibrzdit, podhodnotit, (ne)docenit, nahledat se, napéct, přechválit); (c) významů hodnotících, tj. uspokojení n. jiné hodnocení děje (zalyžovat si, vynadívat se, odrecitovat). Pomocí sufixů je děj modifikován ve smyslu intenzifikace (třepat > třepetat/třepotat, žádat > žadonit) a zdrobnění (spát > spinkat, cupat > cupitat).

4. Příslovce se modifikují v podobném smyslu jako adj., a to co do intenzity (tiše > tichounce, krátce > kratičce, bídně > prabídně), stupně (nověnověji > nejnověji) a dalšími významy danými prefixy: vědeckypavědecky, pseudovědecky, korektně > hyperkorektně. Ke stejnému výsledku lze dojít i cestou vzniku těchto modifikovaných adv. ↗transpozicí z odpovídajících modifikovaných adj.: tichounký > tichounce, kratičký > kratičce, prabídný > prabídně, pseudovědecký > pseudovědecky atd.

Rozšiřující
Literatura
  • AGSČ, 2013, 90–95.
  • ČŘJ, 1996, 87.
  • 1, 1986, 221, 300, 387, 417.
  • MSoČ 1, 2010, 84–85, 96.
  • PMČ, 1996, 111.
  • Sekaninová, E. Sémantická analýza předponového slovesa v ruštině a slovenčině, 1980.
  • Skoumalová, Z. O kompletní analýzu verbální prefixace. In Kapitoly ze srovnávací mluvnice ruské a české III, 1968, 153–231.
  • Šlosar, D. Slovotvorný vývoj českého slovesa, 1981, 61–139.
Citace
Zdenka Rusínová (2017): MODIFIKACE. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/MODIFIKACE (poslední přístup: 9. 12. 2019)

Další pojmy:

gramatika slovotvorba

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2018

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka