DESUFIXACE

Základní

↗OTS bývá spolu s ↗deprefixací zahrnuta mezi postupy tzv. ↗zpětné derivace. Jedná se o odpojování kmenotvorné n. slovotvorné přípony: hon‑i‑(t) > hon‑0, slun‑c‑(e)slun‑i‑(t); protějšek ↗sufixace. Čistá d. neexistuje, protože jeden sufix je buď nahrazován jiným (slun‑c‑(e)slun‑n‑ý‑(0)), pak jde o tzv. záměnnou derivaci, nazývanou též transsufixace, n. resufixace, n. je sufix nahrazen koncovkou/sufixem (morfologickou charakteristikou): hon‑i‑(t) > hon‑0, slun‑c‑(e)slun‑i‑(t), zl‑(ý)zl‑(o)/zl‑e. Ve většině jiných koncepcí není d. k dispozici.

Rozšiřující
Literatura
  • AGSČ, 2013.
  • 1, 1986, 200.
  • MSoČ 1, 2010.
  • PMČ, 1995, 109–112.
  • Stašková, N. Zpětné tvoření v češtině a paralelní postupy v angličtině. 91, 2008, 80–95.
  • TSČ, 1962, 24.
Citace
Zdenka Rusínová (2017): DESUFIXACE. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/DESUFIXACE (poslední přístup: 13. 11. 2024)

Další pojmy:

gramatika slovotvorba

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2020

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka