AUGMENTATIVUM

Základní

Jsou to názvy zhrubělé // jména zhrubělá. Podle ↗OTS vznikají jedním z druhů významové ↗modifikace – augmentací: vrah > vrahoun, pespsisko. Pro svůj primární význam negativního hodnocení (pejorace) označovaného objektu mají ve spis.č. periferní postavení. Tvoří se především sufixem ‑isk(‑o) od základů všech rodů (chlapisko, ručisko, ušisko), méně často sufixy ‑izn(‑a) (babizna), ‑ajzn(‑a) (tlamajzna), ‑ák (chlapák), častěji zároveň s ↗univerbizací a různě silným hovorovým a emocionálním zabarvením: Václavské náměstí > Václavák, učňovské učiliště > učňák, pedagogická fakulta > pedák/pajdák. Sporadicky se tvoří pomocí sufixů ‑an (zoban), ‑anec (kusanec), ‑oun (vrahoun), ‑our (kněžour), ‑as (lotras).

Augmentace je sémanticky blízká zesilujícímu významu, jehož lze dosáhnout řadou prefixů v jiném typu modifikace, např. arci‑ (arcilotr), ultra‑ (ultraradikál) atd.

Rozšiřující
Literatura
  • AGSČ, 2013, 160.
  • ČŘJ, 1996, 99.
  • KČG, 2011, 211, 333, 407, 409–410.
  • 1, 1986, 303–304.
  • MSoČ 1, 2010, 84–85, 106–107.
  • PMČ, 1995, 128–129.
  • Šmilauer, V. Novočeské tvoření slov, 1971, 89.
  • TSČ, 1962, 29–49.
  • TSČ 2, 1967, 531–535.
Citace
Zdenka Rusínová (2017): AUGMENTATIVUM. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/AUGMENTATIVUM (poslední přístup: 13. 12. 2019)

Další pojmy:

gramatika slovotvorba

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2018

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka