KONTAMINACE

Základní

1. V tradiční syntaxi nenoremní směšování / křížení forem doplnění dvou sloves, která mají stejný, podobný n. protichůdný význam. Např. sloveso přihlížet má správné doplnění předložkovou skupinou k něčemu, ale pod vlivem formy doplnění významově podobného slovesa dívat se na něco vzniká u slovesa přihlížet nová forma doplnění na něco, tj. přihlížet na něco. Z hlediska preskriptivní gramatiky je doplnění vzniklé k. gramaticky nesprávné (a tedy opravitelné): *Dokoupilovi pokračovali na opravě stodoly → Dokoupilovi pokračovali v opravě stodoly, n. Dokoupilovi pracovali na opravě stodoly. Někdy se nové doplnění vzniklé k. postupně gramatikalizuje a preskriptivní popisy ho mohou prohlásit za gramaticky správné: předcházet něčemu (místo pův. předcházet něco), zamezit něčemu (místo pův. zamezit něco). Viz též ↗anakolut, ↗apoziopeze, ↗atrakce, ↗řízenost, ↗ zeugma.

2. Zkřížení dvou synonym nebo slov sémanticky blízkých, vzácně dvou antonym, jehož výsledkem je nový tvar. Formální podobnost (viz ↗paronymie) obou kontaminovaných slov není nezbytná, ale může kontaminaci usnadnit. Např. č. hov. krapka (vody) vzniklo k. slov kapka a krapet, č.hov. expr. cavyky ‘okolky, průtahy, drahoty’ k.č. st. cáry ‘hluk, povyk, okolky’ a povyk, č. st. čerý ‘tmavý’ k. kniž. šerý ‘tmavý, tmavě zbarvený’ a černý, č. dial. beznaboh ‘nevěrec, bezbožník’ k. neznaboh tv. a adj. bezbožný ‘nevěřící v boha’, č.dial. (valaš.) chlomáznúť ‘dát pohlavek’ k. chlópať ‘tleskat, plácat’, ‘bít’ a máznúť ‘mrštit, praštit (něčím o zeď)’, č.dial. (valaš.) habrlochy ‘staré obnošené šaty’ k. brloch (s ‑ch oproti spis.h snad podle pelech) a háby ‘chatrné šaty’, č. dmýchati ‘vhánět vzduch, foukat’ k. říd. dmuchati tv. a dýchati, č. hov. krompáč k.něm. dial. Krampen ‘krumpáč’ a domácího kopáč aj. Původně nejspíš pouhé přeřeknutí, jež vzniklo podvědomým zkřížením slov, časté jsou však i případy vědomé, úmyslné k., často žertovné, užívané rovněž jakožto specifický stylistický prostředek, popř. ↗slovní hříčka, srov. b. сканапéйка < скамéйка ‘lavička’ + канапé ‘pohovka’, něm. Kurlaub < Kur ‘léčba’ + Urlaub ‘dovolená’, Medizyniker < Mediziner ‘medik’ + Zyniker ‘cynik’, angl. hov. brunch ‘vydatná přesnídávka’ < breakfast ‘snídaně’ + lunch ‘oběd’; viz ↗lidová etymologie. Případy k. dvou antonym jsou málo časté, např. pozdnělat. grevis ‘těžký’ je výsledkem k. gravis tv. a levis ‘lehký’. K. může někdy vést i k zániku jednoho ze dvou slov, jejichž k. vzniká slovo nové, případně ke ztrátě jednoho z významů slova, např. p. pestka ‘pecka’ je výsledkem k. pecka (to je doloženo v stp. s významem ‘pecka’, v současném spis. jazyce v tomto významu chybí) a kostka ‘kůstka, kostička’ (ve stp. kostka znamená ještě i ‘pecka’, v současné polštině již ne).

Působení k. je zřejmé již ve starších fázích vývoje jazyků, v psl.ie.; k. využívá etymologie zejm. k objasnění slov etymologicky neprůhledných. Např. iniciální r‑psl. substantivu +rysь (č. rys), z pův. ie. +luk's(n)is‑ ‘rys’, je výsledkem k. s psl. +rysъ ‘ryšavý’ (pokud tu ovšem nedošlo k záměně r – l z tabuových důvodů; viz ↗tabu). Č. žhavý, žhnout ap. (z pův. +gegwh‑) a dehet, dehtový apod. se vyvozují ze stejného ie. kořene +d(h)egwh‑; sl. podoba +gegwh‑ se vysvětluje k. ie. +d(h)egwh‑ie. koř. +gwher‑ ‘hořet’.

Rozšiřující
Literatura
  • Cienkowski, W. Zagadnienia definicji, analizy i klasyfikacji kontaminacji leksykalnych. In Z polskich studiów slawistycznych. Seria 5, 1978, 351–356.
  • Georgiev, V. I. Kontaminacijata kato princip na etimologičnoto izsledvane. Bălgarski ezik 28, 1978, 189–203.
  • Janyšková, I. Místo kontaminace v etymologických výkladech. Sl 82, 2013, 149–157.
  • NS, 1969.
  • Oberpfalcer, F. Jazykozpyt, 1932, 360.
  • Otrębski, J. Życie wyrazów w języku polskim, 1948.
  • Rejzek, J. Lidová etymologie v češtině, 2009, 42–45.
  • Rejzek, J. Lexical Contamination – Definition, Typology, Application. In Janyšková, I. & H. Karlíková (eds), Theory and Empiricism in Slavonic Diachronic Linguistics, 2012, 191–197.
  • Sbg, 1972.
  • Trávníček, F. Historická mluvnice československá, 1935.
  • ÚE, 1981.
  • Utěšený, S. Areální aspekty slovotvorné a výrazotvorné variability. Příspěvek k teorii kontaminace a lidové etymologie. SaS 33, 1972, 186–192.
  • Večerka, R. a kol. K pramenům slov. Uvedení do etymologie, 2006, 160–162.
  • Vendryes, J. Sur l’etymologie croisée. Bulletin de la Société de Linguistique de Paris 51, 1955, 1–8.
  • Zagórski, Z. W sprawie kontaminacji. Studia Polonistyczne I, 1973, 133–143.
  • Zagórski, Z. Kontaminacja a zjawiska pokrewne. Slavia Occidentalis 45, 1988, 91–98.
Citace
Petr Karlík (1), Ilona Janyšková (2) (2017): KONTAMINACE. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/KONTAMINACE (poslední přístup: 5. 8. 2020)

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2020

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka