APELATIVIZACE (deproprializace, deonymizace)
Přechod ↗proprií k ↗apelativům. (Termín deonymizace se užívá v ↗onomastice.) A. je buď přímá (např. Švejk → švejk, Kašmír → kašmír), n. odvozovací (např. Čunek → čunkovné; blíže k propriím zůstávají typy Masaryk → masarykovec, Hilsner → hilsneriáda apod.). Prostředkem přímé a. je ↗metafora a ↗metonymie. Přechodným stadiem mezi propriem a metaforicky motivovaným apelativem může být ustálené přirovnání (starý jako Metuzalém → metuzalém). Vzhledem k nedostatku pojmového významu jsou sice propria pro metaforické přenášení zdánlivě nevhodná, podléhají mu však např. tehdy, když pojmenovávají známé nositele výrazných vlastností, a mohou se tak stát východiskem pro obecné hodnotící pojmenování lidí těchto vlastností. Tak vzniká a. spontánní (srov. jidáš, skot). Zejména v terminologii dochází i k a. záměrné, při níž nemusí být výchozí nositel propria obecně znám (srov. metonymicky vzniklé názvy fyzikálních jednotek: ohm, watt).
Zdrojem a. jsou nejčastěji ↗antroponyma (benjamínek, sachr) a ↗toponyma (damašek, sodoma). A. čerpá mj. z oblasti mytologické (narcis, titán), biblické (lazar, rebeka), literární (donkichot, romeo), historické (mecenáš, napoleon) atd. V publicistice posledních desetiletí zaznamenala narůstající tendenci odvozovací a. čerpající z příjmení politiků (berluskonizace, paroubkoviny). Apelativy se stávají též ↗sérionyma (rifle: značkový název se stal apelativním pojmenováním i pro podobné kalhoty jiných značek).
Apelativizovaná propria mohou být mezinárodní (xantipa, ahasver) i lexikalizovaná pouze v č. (káča, nána; z cizích vlastních jmen: betlém, grázl).
Vztah apelativizované jednotky k motivujícímu propriu se zčásti uvolňuje (např. apelativa z cizích proprií se v č. jinak adaptují nežli výchozí jména: Cognac × koňak, Don Juan × donchuán), zpravidla však i nadále brání plnému začlenění takové jednotky do systému apelativ (omezuje přechylování, tvorbu deminutiv, spojování s kvalitativními adj. apod.).
Apelativizovaným propriím se formálně blíží i rezultát desufixální ↗univerbizace typu plzeňské pivo → plzeň, Basedowova choroba → basedov. Viz též ↗proprializace (↗onymizace).
- Hladká, Z. Personická motivace přenesených pojmenování v českých nářečích. SPFFBU A 49, 2001, 197–211.
- Hovorková, Α. Vlastní jména a apelativizované názvy výrobků v češtině. NŘ 71, 1988, 68–75.
- Jandová, E. Neologismy tvořené z příjmení politiků (od čunkodomků přes bobotrik k polévce havlovačce). In Hradilová, D. a kol.: Proměny slova, 2013, 60–70.
- Martincová, O. Depropriální neologismy v současné češtině. In Jazykovedné štúdie XXIX, Život medzi apelatívami a propriami, 2011, 20–37.
- Pokorná, E. Apelativizovaná jména v české slovní zásobě. SaS 39, 1978, 116–124.
- Sochová. Z. Κ slovotvorné a stylové charakteristice mluveného jazyka (O jednom typu univerbizovaných pojmenování). NŘ 49, 1966, 81–87.
- Šrámek, R. Úvod do obecné onomastiky, 1999, 55–57.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/APELATIVIZACE (poslední přístup: 12. 12. 2024)
CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny
Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2020
Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka