MORFOLOGIE  (tvarosloví)

Základní

Lingvistická disciplína tvořící součást klasické gramatiky; studuje všechny typy ↗morfémů z hlediska jejich kombinatoriky a formy a funkce. Pod pojem m. se tradičně řadí (a) nauka o ↗slovních druzích a jejich ↗gramatických kategoriích, přičemž sémantická m. zkoumá gramatické významy a funkce morfému, formální m. kombinatoriku morfémů (viz ↗deklinace a ↗konjugace, popř. ↗stupňování); (b) m., která se vedle (a) zabývá i vznikem nových pojmenování kombinacemi ↗slovotvorných základů (viz ↗kořen, ↗kmen) a různých typů ↗afixů, a to buď ↗derivací, n. ↗kompozicí, zahrnuje i ↗tvoření slov. V č. tradici dominuje pozice (a).

M. zabývající se lineární analýzou slova na morfémy se nazývá morfémika // morfematika. Část m. sledující kombinatoriku, lineární uspořádání a distribuci morfémů především v rámci slovotvorby se nazývá morfotaktika. M. se stýká s ostatními lingvistickými disciplínami. Na hranici mezi m. a ↗fonologií stojí morfonologie, sledující fonémické složení ↗morfů, a ↗fonotaktika, zabývající se kombinatorikou ↗fonémů při tvoření slabičných vzorců.

Rozšiřující
Literatura
  • Čermák, F. Syntagmatika a paradigmatika českého slova 1, 1990.
  • ČM, 1981.
  • ČŘJ, 1996.
  • Erhart, A. Základy jazykovědy, 1984.
  • 1, 1986.
  • 2, 1986.
  • MSoČ 1, 2010.
Citace
Klára Osolsobě (2017): MORFOLOGIE. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/MORFOLOGIE (poslední přístup: 23. 7. 2019)

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2018

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka