PŘÍSLOVEČNÁ SPŘEŽKA

Základní

V tradiční slovotvorbě slovo vzniklé sloučením jména s předložkou, při kterém dochází k ↗adverbializaci; proto se označuje jako p.s. (n. zkráceně jen spřežka). Typický příklad: k večeru > kvečeru. V jeden celek se neskládají plnovýznamová slova, nejde tedy o ↗kompozici. Za ↗kompozita považovali p.s. např. Gebauer v MČŠa (1901) a Trávníček v MSČ (1951). Ze synchronního hlediska lze vznik p.s. z předložkových spojení chápat jako derivaci, a to prefixaci, příp. prefixálně-konverzní derivaci ( 1, 1986, používá termín sekundární derivace); pravýdoprava. P.s. se píší většinou dohromady, některé lze však psát i zvlášť – pokud mezi předložkovým spojením a příslovcem není významový rozdíl, n. je jen málo zřetelný (například i na příklad, poprvé i po prvé).

p.s. se většinou řadí i jiná ustrnulá příslovečná spojení (bohudík, víceméněvíce méně). Viz též ↗citátová spřežka (typu namouduši) a ↗adverbium, ↗adverbializace, ↗desubstantivní adverbium, ↗deadjektivní adverbium, ↗deverbální adverbium, ↗deadverbiální adverbium.

Rozšiřující
Literatura
  • Bozděchová, I. Tvoření slov skládáním, 1994, 165.
  • ČŘJ, 1996, 78.
  • Dokulil, M. Hranice slov v písmě. 42, 1959, 26–35.
  • 1, 1986, 498–504.
  • MČŠa, 1901, 38–39.
  • MSČ I, 1951, 389–445.
  • PČP, 1993, 50–51.
  • PMČ, 1996, 438.
  • TSČ, 1962, 130–131.
Citace
Ivana Bozděchová (2017): PŘÍSLOVEČNÁ SPŘEŽKA. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/PŘÍSLOVEČNÁ SPŘEŽKA (poslední přístup: 21. 5. 2019)

Další pojmy:

gramatika slovotvorba

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2018

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka