LEXIKOGRAFIE  (slovníkářství)

Základní

Disciplína zabývající se teorií a praxí tvorby slovníků. Úzce souvisí s ↗lexikologií, za jejíž aplikovaný úsek bývá někdy považována, podílí se však i na základním výzkumu slovní zásoby. Vnitřní členění l. odráží specifické teoretické i poznávací nároky slovníků a rozdílnou metodiku jejich zpracování. K hlavním odvětvím l. na základě typologie slovníků (srov. ✍Čermák & Blatná, 1995) patří: teorie a praxe tvorby jednojazyčného ↗výkladového slovníku, ↗neografie, ↗frazeografie, ↗terminografie, onomastická l., historická l., etymologická l., překladová l. ad. O vývoji č. l. viz ↗slovníky češtiny, ↗výkladový slovník; k jednotlivým typům slovníků viz ↗slovníky – typologie, ↗etymologický slovník, ↗frekvenční slovník, ↗nářeční slovník, ↗onomastikon, ↗tezaurus.

Rozšiřující
Literatura
Citace
Zdeňka Hladká (2017): LEXIKOGRAFIE. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/LEXIKOGRAFIE (poslední přístup: 21. 10. 2019)

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2018

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka