FLEXE  (ohýbání)

Základní

Tvoření morfologických tvarů slova, prostředek vyjadřování gramatických rysů / funkcí. Zahrnuje:

(a) deklinaci, tj. vyjadřování nominálních rysů rod, číslo a pád sufixem‑koncovkou u substantiv, adjektiv a participií, rodových zájmen a ohebných číslovek (pán‑Ø, pán‑a, pán‑u/‑ovi …, mladý‑Ø, mladý‑ho/mladé‑ho, mladý‑mu/mladé‑mu …, který‑Ø, který‑ho/které‑ho, který‑mu/které‑mu …), rysů rod a číslo u příčestí minulého (psal‑Ø, psal‑a, psal‑o …) a rysu pád u osobních zájmen , ty, my, vy (viz ↗osobní zájmeno).

(b) konjugaci, tj. vyjadřování nominálních rysů osoba a číslo sufixem‑koncovkou u sloves: kouří‑m, kouří‑š, kouří‑Ø. Viz ↗sloveso, ↗určitý tvar slovesa, ↗slovesná třída.

F. se objevuje zpravidla na pravé periferii slova (které‑ho, které‑mu), za ní může stát pouze ↗postfix: které‑ho‑si, které‑mu‑si …, ten‑Ø‑hle, to‑ho‑hle, to‑mu‑hle … U některých zájmen může za postfixem následovat další jazykový materiál: ten‑Ø‑hle‑ten, to‑ho‑hle‑to‑ho, to‑mu‑hle‑to‑mu …, který‑Ø‑ž‑to, který/které‑ho‑ž‑to, který/které‑mu‑ž‑to.

Rozšiřující
Literatura
  • AGSČ, 2013.
  • ČM, 1981.
  • ČŘJ, 1996.
  • 1, 1986.
  • 2, 1986.
  • MSoČ 1, 2010.
  • PMČ, 1996.
Citace
Klára Osolsobě (2017): FLEXE. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/FLEXE (poslední přístup: 13. 12. 2019)

Další pojmy:

gramatika morfologie

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2018

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka