DEADVERBIÁLNÍ ADVERBIUM
V rámci klasické ↗OTS vzniká ↗modifikací a vyjadřuje na rozdíl od svého základového adv. významy vzniklé stupňováním, intenzifikací významu, zeslabením významu, neurčitostí, negací apod.
(1) U stupňování jsou prostředky k tvoření ↗komparativu sufix ‑eji‑/‑ěji‑ (řidčeji, nověji) a okrajově sufixy ‑e‑, ‑0‑ (úz‑k‑ý > úž‑e // úž‑eji, blíz‑k‑ý > blíž‑0 // blíž‑e, hlub‑ok‑ý > hloub‑0 // hloub‑ěji), připojované k redukovanému kmeni pozitivu (viz ↗deadjektivní adjektivum). K tvoření ↗superlativu slouží prefix nej‑ + komparativ (nejnověji, nejhlouběji). Vedle těchto pravidelně tvořených komparativů existuje nepravidelné stupňování (od supletivních kmenů): dobře – (nej)lépe, málo – (nej)méně, zle/špatně – (nej)hůře vedle pravidelného (nej)špatněji. Interpretace adverbia (nej)dříve jako nepravidelného stupňování adverbia brzo/brzy (např. ✍MSOČ 1, 2010) je sporná. Obdobně slovo více (dle slovníkové interpretace slovnědruhový přesah příslovce/číslovka neurčitá (✍Veselý, 2013:99n.)) nelze jednoznačně přiřadit k pozitivu (varianty: ?mnoho/moc/hodně/tuze/velmi/, …). V jiném pojetí (např. ✍MSoČ 1, 2010; ✍AGSČ, 2013) se tvary komparativu a superlativu pokládají za členy gramatické kategorie stupňování, nikoli za výsledky slovotvorné derivace; argumentace viz ↗stupňování.
(2) Intenzifikující adverbia lze tvořit pomocí prefixů a ↗prefixoidů (sebelépe, prastaře, prachsprostě, překrásně, veledůležitě, ultramoderně, supertajně atd.) a pomocí sufixů s expresivním významem jako ‑ičce (chudičce), ‑oučce (tenoučce), ‑ince/‑ounce (tenince, tenounce), ‑oučko/‑ounko (blizoučko, blizounko), ‑ičku/‑oučku/‑ounku (pomaličku, pomaloučku, pomalounku), ‑ičky/‑inky (vždycičky, vždycinky) atd. Většinou je lze chápat i jako ↗deadjektivní adv. (prastarý > prastaře, chudičký > chudičce), vzniklá ↗transpozicí. Podobně je tomu u adv. zeslabujících (divoce > polodivoce, ale nasládlý > nasládle, připitomělý > připitoměle, bělavý > bělavě).
(3) D.a. vzniklá modifikací pronominálních adv. získávají význam neurčitosti (prefixem ně‑: někde, někdy, nějak, …, odněkud; postfixem ‑si: kdysi, kamsi), význam neurčitosti s libovolností (prefixem leda // ledas // lec‑: ledakde, ledaskdy, lecjak).
Neurčitost vyjadřují také tzv. ↗citátové spřežky jako kdovíkde, pánbůhvíkam, čertvíodkud. Všeobecnou platnost vyjadřují prefixy kde‑ (kdekam, …) a řidší všeli(s)‑ (všeli(s)kde, všelijak), týž význam s odstínem rozmanitosti postfix ‑koli (kamkoli, jakkoli, …). Omezenou míru platnosti vyjadřují spřežky typů málokde, zřídkakdy, sotvakdy. Viz ↗neurčité zájmeno.
(4) Negace se vyjadřuje prefixem ni‑: nikdy, nijak atd.
Adv. podléhají také modifikaci pouhého stylového zařazení bez změny významu, a to pomocí většinou hovorových sufixů ‑ka (dnes > dneska; semka, hnedka),
- AGSČ, 2013, 280–281, 504–507.
- ČŘJ, 1996, 118–120.
- Konstantinova, T. I. Slovoobrazovatelʼnyj analiz t. naz. sostavnych narečij, genetičeski soderžaščich formy imennych prilagatelʼnych. SlavPrag 4, 1962, 411–418.
- Konstantinova, T. I. O strukturnoj i semantičeskoj sootnositelʼnosti form sravnitelʼnoj stepeni narečij v sovremennom češskom jazyke. In Issledovanija po češskomu jazyku, 1963, 159–171.
- Kopińska, G. Przyslówki motywowane przez inne przysłówki w języku słowackim, Studia z filologii polskiej i slowiańskiej 27, 1991, 105–125.
- MČ 1, 1986, 447–450.
- MSoČ 1, 2010, 106, 108, 279–281.
- PMČ, 1995, 222–223.
- Rusínová, Z. Tvoření slov v současné češtině, 1978, 39–46.
- Rusínová, Z. Tvoření staročeských adverbií, 1984, 111–112.
- Uličná, L. & O. Uličný. Příslovce. In Uličný, O. & O. Bláha (eds.), Úvahy o české morfologii. Studie k moderní mluvnici češtiny 6, 2013, 156–169.
- Veselý, V. Kategorie kvantity a její vyjadřování v jazyce. In Uličný, O. & O. Bláha (eds.), Úvahy o české morfologii. Studie k moderní mluvnici češtiny 6, 2013, 85–101.
- Viz též Desubstantivní adverbium, Stupňování.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/DEADVERBIÁLNÍ ADVERBIUM (poslední přístup: 10. 10. 2024)
CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny
Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2020
Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka