RYS  (feature)

Základní
Rozšiřující

Jeden ze základních pojmů moderní jazykovědy; do lingvistiky uveden ↗Pražskou školou (Trubeckoj) ve fonologii (zjednodušeně řečeno, foném je „svazek distinktivních rysů“; viz ↗foném), později aplikován i na popis morfologické struktury (Jakobsonem, v č. lingvistice zvl. Komárek a Křížková // Běličová) a taky syntaktické struktury (např. Grepl & Karlík). V moderní lingvistice se stal základem pro konstrukci tzv. feature-based grammar, jejichž reprezentanty jsou netransformační teorie ↗LFG a ↗HPSG; viz např. ✍Blevins (2011). V ↗transformační generativní gramatice se objevuje zase nejdřív ve fonologii (✍Chomsky & Halle, 1968) a poté v syntaxi, např. pro analýzu ↗lexikálních kategorií, ale i pro gramatické kategorie, např. ↗phi rysy (osoba, číslo, rod) (vlivná práce je ✍Rezac, 2011, jejíž autor je Čech), r. asociované s verbálností (čas, aspekt aj.), rysy pro ↗teorii vázání (anaforičnost, pronominálnost) a mnoho dalších. Centrálním pojmem se rysy staly především v období ↗minimalismu. Podle Chomského se lexikální jednotky v lexikonu skládají z množiny r., a to (i) fonetických, (ii) sémantických a (iii) formálních/syntaktických. Fonetické r. ovlivňují podobu slova na rovině fonologického a fonetického komponentu (↗fonetické formy, PF) a sémantické r. jsou interpretovány na rovině ↗logické formy (LF). Syntaktické r. se dělí na interpretovatelné a neinterpretovatelné a ovlivňují formální podobu syntaktické struktury. Neinterpretovatelné formální/syntaktické r. (silné r.) musejí být v průběhu syntaktické derivace saturovány, protože by představovaly nelegitimní (neinterpretovatelný) objekt na rovinách FFLF a derivace by se zhroutila. Saturace (checking) silného r. R obsaženého v elementu X se uskutečňuje pomocí transformace, minimalistické verze ↗posunu α, jehož pomocí se do domény elementu X dostane kategorie K obsahující stejný r. Nutnost okamžité saturace silných rysů je příčinou cyklické derivace struktur. V ↗distribuované morfologii jsou rysy lexikálních jednotek „distribuovány“ do samostatných modulů a jsou kompletovány a interpretovány teprve na příslušném rozhraní.

Viz také ↗distinktivní rys, ↗phi rysy.

Literatura
  • Blevins, J. P. Feature-Based Grammar. In Borsley, R. D. & K. Börjars (eds.), Non-Transformational Syntax: Formal and Explicit Models of Grammar, 2011, 297–324.
  • Chomsky, N. Reflections on Language, 1975.
  • Chomsky, N. & M. Halle. The Sound Pattern of English, 1968.
  • Kerstens, J. The Syntax of Number, Person and Gender, 1993.
  • Lasnik, H. On Feature Strength: Three Minimalist Approaches to Overt Movement. LI 30, 1999, 197–218.
  • Muysken, P. & H. van Riemsdijk. (eds.) Features and Projections, 1986.
  • Pesetsky, D. & E. Torrego. The Syntax of Valuation and the Interpretability of Features. In Karimi, S. & V. Samiian ad. (eds.) Phrasal and Clausal Architecture: Syntactic Derivation and Interpretation, 2007, 264–294.
  • Rezac, M. Phi-features and the Modular Architecture of Language, 2011.
  • Viz také G&B, MP, Lexikální kategorie, Funkční kategorie, Semilexikální kategorie, Posun α, Phi rysy.
Citace
Ludmila Veselovská (2017): RYS. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/RYS (poslední přístup: 20. 4. 2024)

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2020

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka