NÁZVY VLASTNOSTÍ

Základní

Jsou to jména vlastností. Podle ↗OTS vznikají ↗transpozicí z adjektiv, a to k označení vlastností pojímaných jako nezávislé entity: dobrý > dobro. Takto vzniklá abstrakta mohou označovat i konkrétní nositele vlastností a díky této konkretizaci mohou mít pl. podobu (lidská hloupost nezná mezí × kupovat samé hlouposti), pak jde o významovou změnu ↗mutační (viz ↗názvy nositelů vlastnosti). Nejproduktivnějším sufixem je ‑ost/‑nost, odvozuje se jím od všech druhů adj. kromě posesivních a některých typů deverbálních: lidskost, opilost, váženost, nezničitelnost, hravost, bledost, nepřejícnost a zcela okrajově od zájmen (jakost, okazionálně terminologicky cost/covost/cositost/něcost/cokost jako překlad lat. quidditas / něm. Washeit). Dalším prostředkem je sufix ‑ství‑/‑ctví, kterým se nejčastěji resufixují adj. na ‑sk(‑ý)/‑ck(‑ý): lidství, darebáctví. Tento typ n.v. může mít i zúžený a konkretizovaný význam živnosti: natěračství, vydavatelství. Další sufixy jsou méně produktivní: ‑stv(‑o)/‑tv(‑o) (svinstvo, pestvo), ‑ina (novina, intelektuálština, čertovina, švejkovina), ‑ovin(‑a) (blbovina), někdy resufixací od adjektiv se sufixem ‑sk(‑ý) (klukovina, krávovina), ‑ot(‑a) (hluchota, čistota), ‑ob(‑a) (staroba), ‑n(‑o) (jsoucno) s variantou ‑(č)n(‑o) (většinou z adjektiv na ‑ck(‑ý) od cizích základů: komično, biologično), koncovky/sufixy ‑o (zlo, nenávratno), ‑í (stáří, ostří), ‑0 (zeleň). Přejaté n.v. mají zakončení ‑it(‑a) (ilegalita), ‑ik(‑a) (mystika), ‑i(‑e) (synchronie), ‑anc(‑e)/‑enc(‑e) (elegance, valence), ‑ur(‑a) (klauzura), ‑ismus (radikalismus).

Rozšiřující
Literatura
  • AGSČ, 2013, 138–143.
  • Attlová-Tykalová, M. Substantivní názvy vlastností. SaS 33, 1972, 216–222.
  • Buzássyová, K. Názvy deja a názvy vlastnosti v transpozičnej a nominačnej funkcii. 33, 1982, 21–35.
  • Buzássyová, K. Vzaimootnošenije meždu slovoobrazovatel’nym i leksičeskim značenijami transpozicionnych proizvodnych. Recueil linguistique de Bratislava 6, 1982, 35–53.
  • ČŘJ, 1996, 92–93.
  • Křížková, H. K problematice tvoření abstrakt v slovanských jazycích. SlavPrag 4, 1962, 385–390.
  • 1, 1986, 295–300.
  • MSoČ 1, 2010, 84–85, 93–99.
  • PMČ, 1995, 138–140.
  • Rusínová, Z. & D. Šlosar. Slovotvorná produktivita abstrakt ve vývoji češtiny. In Miscelanea linguistica, AUPO, Philologica, Supplementum, 1971, 73–90.
  • Šlosar, D. Slovotvorný význam deadjektivních substantiv v češtině. LF 104, 1981, 167–175.
  • TSČ, 1962.
  • Viz také Transpozice.
Citace
Zdenka Rusínová (2017): NÁZVY VLASTNOSTÍ. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/NÁZVY VLASTNOSTÍ (poslední přístup: 13. 8. 2020)

Další pojmy:

gramatika slovotvorba

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2020

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka