Sémantická opozitní relace založená na obráceném vidění téže skutečnosti, vyjádřitelná lexikálními prostředky (koupit × prodat, prohrát × vyhrát, otec × syn, učitel × žák, nad × pod; též 2. stupeň ↗polárních antonym: starší × mladší) n. gramatickými prostředky (např. aktivum × pasivum: vychovávat × být vychováván). Formální zápis k.: (x)(y) [P(x,y) ⇔ Q(y,x)].

Substituovatelnost konverz(iv)ních predikátů vztažených k téže situaci je podmíněna obráceným obsazením relevantních syntaktických pozic: Petr je otec Pavla × Pavel je syn Petra; Petr je starší než Pavel × Pavel je mladší než Petr; Petr vychovává Pavla × Pavel je vychováván Petrem; srov. též dvojice souvětí typu Předtím než Petr zavolal Pavla, rozsvítil stromek. × Poté co Petr rozsvítil stromek, zavolal Pavla. Tyto konverzní páry jsou ekvivalentní, nejsou však synonymní; je-li pravdivá jedna věta, je nutně pravdivá i věta tvořící druhý člen páru, ale mezi větami jsou významové rozdíly plynoucí z obsazení prominentní pozice subjektu (např. Petr je bohužel starší než Pavel × Pavel je bohužel mladší než Petr).

Termín lexikálně-sémantické konverze se používá ve ↗FGP (✍MSoČ 2, 2014; ✍Kettnerová, 2015) pro popis syntaktických konstrukcí charakterizovaných permutací dvou situačních participantů zasahující prominentní povrchově syntaktickou pozici subjektu n. přímého objektu. V rámci ↗DVS viz zvl. Daneš ve ✍VT (1985). Typickým příkladem jsou lokativní alternace: Listonoš vybral dopisy ze schránky × Listonoš vybral schránku; viz také ↗diateze. Tyto alternace nejsou synonymní ani ekvivalentní: je-li pravdivá jedna věta, není nutně pravdivá i věta tvořící druhý člen páru. Např. z věty Listonoš vybral schránku vyplývá (mj.), že po listonošově akci byla schránka prázdná, kdežto z věty Listonoš vybral dopisy ze schránky to nevyplývá, srov. kontrast: Listonoš vybral dopisy ze schránky, ale pohlednice v ní nechal × ^#Listonoš vybral schránku, ale pohlednice v ní nechal.