KONTAKTOVÁ LINGVISTIKA
Lingvistika z¨abývající se ↗jazykovým kontaktem, jeho předpoklady, podobami, okolnostmi, projevy a výsledky, a sice z pohledu psycholingvistického, sociolingvistického, typologického nebo areálního. Nově se etabluje lingvistika migrační (s jinou perspektivou též heritage linguistics), která se v souvislosti se zděděným jazykem zabývá přímými i nepřímými výsledky jazykového kontaktu i nedokonalým individuálním osvojením a ochabnutím (attrition) jazyka i ↗atrofií systému a funkcí migračních či zděděných variet. Vedle sociologie (jazyka) a psychologie věnují okolnostem jazykového kontaktu pozornost také antropologie, neurologie i politické vědy a ↗jazykové právo (✍Goebl & Nelde ad. (eds.), 1996; ✍Goebl & Nedle ad. (eds.), 1997), resp. ↗jazykové plánování a teorie ↗jazykového managementu (✍Nekvapil & Sherman(ová), 2009).
K.l. je tak možno chápat jako lingvistickou subdisciplínu v rámci ↗sociolingvistiky n. ↗psycholingvistiky, jejímž předmětem je jazykový kontakt a jeho výsledky, n. jako interdisciplinární obor, který při zkoumání jazykového kontaktu integruje poznatky a metody zmíněných i jiných disciplín. Konkrétní studie zpravidla vycházejí z metod jedné z uvedených disciplín, přičemž studie zaměřené na jazykový kontakt a jeho výsledky vznikají i v rámci etymologie, dialektologie i v rámci jazykové kultury, lexikologie a lexikografie.
Zájem o jazykový kontakt sahá v lingvistickém kontextu až do 19. stol., kdy v rámci klasické filologie, indogermanistiky, romanistiky, anglistiky i slavistiky a bohemistiky vznikaly nejen studie ke vzniku románských jazyků, formování angličtiny či utvoření a formování staroslověnštiny, ale kdy byl zformován i termín ↗substrát, k němuž byly později dotvořeny termíny ↗superstrát a ↗adstrát. Základy kreolistiky a studia ↗pidžinů a ↗kreolů jako ↗kontaktních jazyků, které jsou výsledkem ↗míšení jazyků, položili na konci 19. stol. a začátku 20. stol. H. Schuchardt, D. Ch. Hesseling a F. A. Coelho. Už v rámci klasické historické lingvistiky byly zformulovány podnětné teze např. k možným „vlivům“ jiných jazyků při provedení hláskových změn v č. (J. Gebauer, A. Beer), ↗výpůjčkám v oblasti gramatiky, zformování tzv. členu (J. Zubatý), pevného dynamického přízvuku v č. apod. (srov. shrnutí literatury v ✍Bergerovi, 2008). V kontextu ↗jazykového konfliktu národních hnutí v 19. stol. a snah o revitalizaci malých jazyků se pak zrodil ↗purismus namířený proti ↗germanismům, přičemž zájem o ↗jazykovou kulturu dal vzniknout nejen tzv. Brusům, ale určil i agendu lingvistického časopisu ↗Naše řeč. Jiný pohled na problematiku jazykového kontaktu přišel se strukturalismem. Pražský lingvistický kroužek v Tezích z roku 1929 nabídl představu ↗jazykových svazů jako koncept alternativní vůči konceptu ↗jazykových rodin, z něhož vycházela historicko-srovnávací jazykověda. Ve sborníku Spisovná čeština a jazyková kultura (1932) přišel Kroužek mj. s novou představou postavení ↗výpůjček v rámci národního jazyka, jež odvodil z funkčnosti jazykových prostředků, čímž se v případě výpůjček vymezil proti představě čistoty národního jazyka zastávané i na stránkách Naší řeči. Představou imanentnosti vývoje jazykového systému, jehož hnací silou je odstraňování přílišné komplikovanosti n. asymetrií v jazykovém systému, Kroužek na druhé straně nabídl nástroje výkladu jazykového vývoje, jimiž zdůraznil vnitřní a zatlačil do pozadí vnější faktory jazykového vývoje, a tedy i jazykový kontakt. Odtud v následujících letech čerpala argumenty debata věnovaná jazykovému kontaktu mezi češtinou a němčinou v oblasti hláskosloví a gramatiky, vedená mj. v pracích ✍Vachka (1962), ✍Havránka & Fischera (eds.) (1965), ✍Havránka & Fischera (eds.) (1968), ✍HMČ (1986), ✍Trosta (1978), ✍Trosta (1985), ✍Trosta (1995) aj., zatímco předválečné, válečné i poválečné studie k lexikálním výpůjčkám se pohybovaly v tradici kulturní historie, takže je na ně dnes možno navazovat z pohledu věd o kultuře. Pozornost ovšem platila i ↗vlivu latiny na češtinu n. ↗vlivu staroslověnštiny na češtinu. Jinými slovy, k.l. měla v době svého vzniku jako oboru z čeho věcně i metodicky vycházet.
Vznik k.l. jako lingvistické disciplíny lze spojit se studií ✍Weinreicha (1953), který v ní ukázal jak směrem psycholingvistickým, tak sociolingvistickým a obrátil pozornost k vědeckému studiu individuálního ↗bilingvismu i společenského ↗ multilingvismu a spolu s tím i k předpokladům, projevům a výsledkům ↗jazykového kontaktu. Interference se tak začaly nazírat ve vazbě na studie k ↗osvojování druhého jazyka (srov. mj. i ✍Bordag(ová), 2006) a pozornost se z tohoto pohledu obrátila i k nedokonalému osvojení, ochabnutí (attrition) a individuální ztrátě zděděného jazyka. Ve vazbě na sociologii jazyka se pozornost obrátila k vztahu ↗diglosie a ↗bilingvismu (✍Fishman, 1967), jazykové loajalitě, stabilitě i ↗jazykovému posunu (✍Fishman, 1966; ✍Fishman, 1989, ✍Nekula, 2016, ✍Nekula & Rychnovská, 2016), v rámci interakční sociolingvistiky ke střídání kódů. Sociolingvistika vrátila do hry také vnější faktory v souhře s faktory vnitřními (✍Vachek, 1975), resp. jazykový kontakt přijala jako zdroj jazykové změny a typologické přestavby jazykového systému (✍Thomason(ová) & Kaufman, 1988), resp. iniciační moment jazykových změn připravených v systému (✍Heine & Kuteva, 2003). Na studie ✍Thomason(ové) & Kaufmana (1988) v bohemistice navazoval např. ✍Berger, 2003), na ✍Heineho & Kutevovou (2003) např. ✍Nekula (2010) n. ✍Giger (2012). ✍Thomason(ová) & Kaufman (1988) posílili i zájem o ↗hierarchii výpůjček, který byl v typologii přítomný i před nimi (✍Moravcsik(ová), 1978). Zmíněná témata a různé pohledy i proměny v jejich chápání se detailněji probírají v příslušných odkazových heslech, kde se odkazuje také na příslušnou literaturu.
V 90. letech se bohemistika nově vrátila také k diskuzi o středoevropském ↗jazykovém svazu, ↗jazykovému kontaktu česko-slovenskému i ↗vlivu češtiny na polštinu a ↗vlivu polštiny na češtinu, významné pro č. kontaktovou lingvistiku byly také komentovaný slovník ↗germanismů, studie k ↗výpůjčkám v dialektech, ↗bohemismům v pražské němčině, vídeňské češtině, resp. ↗češtině v Rakousku a jazykům ↗českých jazykových enkláv, ↗romskému etnolektu češtinyn. k ↗jazykovému kontaktu v hospodářské sféře, resp. ↗jazyku a ekonomice; příslušnou literaturu lze nalézt v těchto heslech. Vznikl také přehled jazyků vstupujících v současné ČR do kontaktu s češtinou (viz ✍Nekvapil & Sloboda ad., 2009) a vyšla i řada dílčích studií k specifickým jazykovým fenoménům shrnutým ve výběru mj. v hesle ↗výpůjčky.
- Appel, R. & R. Muysken. Language Contact and Bilingualism, 1987.
- Beer, A. O stopách vlivu německého v češtině staré. Věstník královské české společnosti nauk 7, 1905, 1–25.
- Berger, T. Gibt es Alternativen zur traditionellen Beschreibung der tschechischen Lautgeschichte? In Eichler, E. (ed.), Selecta Bohemico-Germanica. Tschechisch-deutsche Beziehungen im Bereich der Sprache und Kultur, 2003, 9–37.
- Berger, T. Studien zur historischen Grammatik des Tschechischen, 2008.
- Bordag, D. Psycholinguistische Aspekte der Interferenzerscheinungen in der Flexionsmorphologie des Tschechischen als Fremdsprache, 2006.
- Fishman, J. A. Language Loyality in the United States, 1966.
- Fishman, J. A. Bilingualism with and without Diglossia: Diglossia with and without Bilingualism. Journal of Social Issues 23, 1967, 29–38.
- Fishman, J. A. Language and Ethnicity in Minority Sociolinguistic Perspective, 1989.
- Fishman, J. A. Kto rozpráva akým jazykom, s kým a kedy? In Štéfanik, J. (ed.), Antológia bilingvizmu, 2004, 114–128.
- Giger, M. The „Recipient Passive“ in West Slavic: A Calque from German and its Grammaticalization. In Wiemer, B. & B. Wälchli ad. (eds.), Grammatical Replication and Borrowability in Language Contact, 2012, 559–588.
- Goebl, H. & P. H. Nelde ad. (eds.) Kontaktlinguistik – Contact Linguistics – Linguistique de contact 1, 1996.
- Goebl, H. & P. H. Nelde ad. (eds.) Kontaktlinguistik – Contact Linguistics – Linguistique de contact 2, 1997.
- Havránek, B. & R. Fischer. (eds.) Deutsch-tschechische Beziehungen im Bereich der Sprache und Kultur 1, 1965.
- Havránek, B. & R. Fischer. (eds.) Deutsch-tschechische Beziehungen im Bereich der Sprache und Kultur 2, 1968.
- Havránek, B. & M. Weingart. Spisovná čeština a jazyková kultura, 1932.
- Heine, B. & T. Kuteva. On Contact-induced Grammaticalization, 2003.
- Hickey, R. (ed.) The Handbook of Language Contact, 2013.
- HMČ, 1986.
- Matras, Y. Language Contact, 2009.
- Moravcsik, E. A. Universals of Language Contact. In Greenberg, J. H. (ed.), Universals of Human Language 1: Method & Theory, 1978, 94–122.
- Nekula, M. Grammatikalisierung und Marginalisierung „enklitischer Partikeln“ im Tschechischen (https://bop.unibe.ch/linguistik-online/). Linguistik online 44, 2010.
- Nekula, M. Jazyková loajalita a jazyková realita: Jazyky Bedřicha Smetany. In Petrbok, V. & T. Petrasová ad. (eds.), Neviditelná loajalita? Rakušané, Němci a Češi v české kultuře 19. století, 2016, 238–252.
- Nekula, M. & L. Rychnovská. Jazyk Smetanových dopisů v dobovém kontextu / Die Sprache von Smetanas Briefen im Kontext seiner Zeit / The Language of Smetana’s Letters and Diaries in the Context of His Time. In Smetana, B. Korespondence I (1840–1874). Kritická edice, 2016, 30–183.
- Nekvapil, J. & T. Sherman. (eds.) Language Management in Contact Situations: Perspectives from Three Continents, 2009.
- Nekvapil, J. & M. Sloboda ad. Mnohojazyčnost v České republice. Základní informace = Multilingualism in the Czech Republic. Basic Information, 2009.
- Riehl, C. M. Sprachkontaktforschung, 2004.
- Romaine, S. Bilingualism, 1989.
- Thomason, S. G. Language Contact: An Introduction, 2001.
- Thomason, S. G. & T. Kaufman. Language Contact, Creolisation, and Genetic Linguistics, 1988.
- Trost, P. K problematice hláskových změn. SaS 39, 1978, 227–299.
- Trost, P. Interlingualer und intralingualer Lautwandel. In Acta Universitatis Carolinae, Philologica 1, Linguistica Generalia 4, 1985, 7–9.
- Trost, P. Studie o jazycích a literatuře, 1995.
- Vachek, J. K otázce vlivu vnějších činitelů na vývoj jazykového systému. SlavPrag 4, 1962, 35–46.
- Vachek, J. Zum Zusammenspiel von internen und externen Faktoren bei der Sprachentwicklung. In Cherubim, D. (ed.), Sprachwandel, 1975, 190–207.
- Weijnen, A. ad. Atlas linguarum Europae, 1975.
- Weinreich, U. Languages in Contact, 1953.
- Zubatý, J. Studie a články. Výklady etymologické a lexikální 1, 1945.
- Zubatý, J. Studie a články. Výklady etymologické a lexikální 2, 1948.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/KONTAKTOVÁ LINGVISTIKA (poslední přístup: 12. 10. 2024)
Další pojmy:
kontaktová lingvistikaCzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny
Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2020
Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka