GENERICKÁ REFERENCE  (reference k druhům)

Základní

↗Reference k předmětu mimojazykového světa nebo světů možných pojímanému jako druh: [Jen si dej ještě skleničku (mléka).] Mléko je zdravé. Naproti tomu v příkladu [Nevím, z čeho budu vařit.] Mléko je kyselé jde o ↗referenci individuální. Podle smyslu lze v daných příkladech doplnit výrazy, které upřesňují, o jaký druh reference jde: To mléko // mléko v naší lednici // Mléko, které držím v ruce, je kyselé (reference individuální) × Mléko je, jak (všichni) víme, zdravé (reference generická). V prvním případě došlo pomocí determinačního operátoru k aktualizaci označení a omezení jeho ↗extenze na určitý počet referentů, resp. jeden referent. V generickém případě při determinaci nedošlo k omezení extenze a vyčlenění elementů determinovaného pojmu.

Rozšiřující

Existují různá pojetí g.r. Maximalistické pojetí vychází z toho, že ve větě, v níž je nominální skupina (resp. ↗NP) užita genericky, nejsou možné výrazy časoprostorové reference (generická propozice): Kočka je savec × *Kočka je někde / někdy savec. Nemožnost vsunout do generické propozice určité n. neurčité časové n. místní určení je ukazatelem generického užití NP a její g.r. Časový totalizátor v takovém případě ale vsunout lze: Kočka je vždycky šelma (např. v reakci na škrábnutí dítěte kočkou). Naopak možnost vsunutí určitého n. neurčitého časového n. místního určení ruší možnost interpretace propozice jako generické v maximalistickém pojetí (viz výše) a tím i g.r. NP: generická/negenerická reference: Kočka je mlsná × negenerická reference: Kočka je už týden mlsná. V jiném pojetí by se NP kočka považovala za výraz s generickou referencí např. i ve větě Včera jsme se učili o kočce (generická fráze). Způsob jaz. vyjádření může zvýraznit, že příslušná predikace platí kolektivně, o druhu jako celku (Kočka je savec), n. distributivně, o každém exempláři druhu jednotlivě (Kočky jsou savci). V některých koncepcích se g.r. za druh reference nepovažuje.

Literatura
  • Blühdorn, H. Generische Referenz. Ein semantisches oder ein pragmatisches Phänomen? Deutsche Sprache 29, 2001, 1–19.
  • Carlson, G. N. & F. J. Pelletier. (eds.) The Generic Book, 1995.
  • Cohen, A. Genericity. Linguistische Berichte. Sonderheft 10, 2002, 59–89.
  • Dahl, Ö. On Generic. In Keenan, E. L. (ed.), Formal Semantics of Natural Language, 1975, 99–111.
  • Dočekal, M. Reference k druhům. In Čmejrková, S. & J. Hoffmannová ad. (eds.), Čeština v pohledu synchronním a diachronním, 2012, 635–640.
  • Heyer, G. Generische Kennzeichnungen: Zur Logik und Ontologie generischer Bedeutung, 1987.
  • Chur, J. Generische Nominalphrasen im Deutschen, 1993.
  • Krifka, M. Nominalreferenz und Zeitkonstitution, 1989.
  • Lyons, J. Semantics I, 1977a.
  • Lyons, J. Semantics II, 1977b.
  • Oomen, I. Determination bei generischen, definiten und indefiniten Beschreibungen im Deutschen, 1977.
  • PMČ, 1996.
  • Weiss, D. Indefinite, definite und generische Referenz in artikellosen slavischen Sprachen. Slavistische Linguistik 172, 1983, 229–261.
Citace
Marek Nekula (2017): GENERICKÁ REFERENCE. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/GENERICKÁ REFERENCE (poslední stažení: 18. 10. 2017)

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2017

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka