CITÁTOVÁ SPŘEŽKA

Základní

V tradiční slovotvorbě typ ↗nevlastních kompozit; vzniká ↗univerbizací slov v původním sledu, která pravidelně a frekventovaně stávají vedle sebe (po sobě následují) ve větné struktuře: jakbysmet, odjakživa. Od slovních spojení se liší sémanticky, mluvnicky a hlavně oslabením n. ztrátou syntaktických vztahů (nemožnost zřetelně rozlišit složky určující a určované považuje za jejich charakteristický znak např. ✍Vachek, 1960). Tvoření c.s. spočívá v pouhém (mechanickém) spojení (spřežení) syntaktického spojení slov (v tato slova lze c.s. zpátky rozložit bez formálních změn). Protože je výsledkem většinou příslovce, lze mluvit o ↗adverbializaci, a to adverbializaci frazeologické, při které se univerbizují slovní spojení, obraty, rčení různé povahy, nevětné i větné (srov. namouduši, bohužel, jaksepatří, čertví). Velká část c.s. je stylově příznaková, bývají to výrazy hovorové a expresivní.

Rozšiřující
Literatura
  • Dokulil, M. K diskusi o zásadách našeho pravopisu. SaS 21, 1960, 272–277.
  • 1, 1986, 504–507.
  • TSČ, 1962, 130–131.
  • Vachek, J. K otázce tzv. citátových složenin v češtině. SaS 21, 1960, 110–116.
Citace
Ivana Bozděchová (2017): CITÁTOVÁ SPŘEŽKA. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/CITÁTOVÁ SPŘEŽKA (poslední přístup: 24. 7. 2019)

Další pojmy:

gramatika slovotvorba

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2018

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka