ABSENTIV

Základní

Termín ↗funkční gramatiky pro konstrukci „ESSE + infinitivní skupina” s významem (přibližně): ‘subjekt se vzdálil z místa X, aby uskutečnil na místě Y děj vyjadřovaný infinitivní skupinou, a v důsledku toho byl na místě X nepřítomen’. Klasický příklad z něm. je (1):

(1)

Jan war boxen

Jan ESSE INF

‘Jan byl boxovat’

✍De Groot (2000:695–696) zjistil, že a. existuje v osmi evropských jaz. (vedle něm. i v maď., hol., it., fríz., fin., nor. a švéd.), č. neuvádí, ale povrchovou syntaktickou strukturou a zčásti i významem se do kategorie a. možná hlásí už ✍Dokulilem (1949) analyzovaná věta Byl jsem se koupat, tj. věta typu (2), poskytující intepretaci ‘Jan byl pryč’, tedy při prvním přiblížení stejnou jako (1):

(2)

Jan byl boxovat

Z hlediska formální syntaxe nejsou de Grootovy a. v jím uváděných jaz. stejné struktury; lze je rozdělit (minimálně) do čtyř skupin, a to podle toho, jakou formu má v konstrukci „ESSE + infinitivní skupina“ INF: (a) „holý“ INF (něm. (1), dále maď., hol.), (b) „partikule + INF“ (it. Gianni è a boxare, dále fríz.), (c) „INF + pádový morfém inessivu“ (fin. Jussi on nykkeile‑mä‑ssä), (d) „spojka AND + INF“ (nor. Jan er og boksar, dále švéd.).

Č. věty typu (2) ukazují povrchovou syntax (a) a představují jeden ze čtyř typů č. struktur ESSE InfP (infinitivní skupina): (i) Jan byl lovit z loďky (= a.), (ii) Jan bude lovit z loďky (↗opisné futurum), (iii) Stan byl vidět z loďky (modální infinitivní konstrukce s alternací akuz.nom. typu Je vidět Sněžku / Sněžka; viz ✍Karlík & Caha, 2005), (iv) Janovi jest / ?je lovit z loďky (impersonální modální infinitivní konstrukce s dat., dnes arch.). Struktury (i)–(iv) se liší syntakticky i sémanticky, ač (i)–(iii) s nominativním subjektem mají na první pohled stejnou povrchovou syntax (evidentní rozdíl (i) a (ii) × (iii) spočívá v tom, že povrchový subjekt v (i) a (ii) je původním subjektem infinitivního slovesa, kdežto v (iii) je původním objektem tranzitivního infinitivního slovesa (proto: Jan / Jana byl / bylo vidět z loďky × Jan / *Jana byl / *bylo lovit z loďky).

Č. věta (2) se od všech de Grootových a., tedy i od konstrukcí s povrchově identickou strukturou, tedy od a. typu (a), liší tím, že v ní je ESSE typicky v minulém čase, zatímco jinde je normální i v prézentu a ve futuru: Jan byl / ?je / *bude boxovat × it. Gianni è / è stato / era / sarà a boxare; něm. Jan ist / war boxen / Jan wird boxen sein. Na druhé straně v č., it. ani něm. konstrukci není možné ESSE v imperativu: *Jane, buď boxovat; it. *Gianni, sii a boxare; něm. *Jan, sei boxen. Další společnou vlastností je, že v č., it. ani v něm. není a. konstrukce možná jako komplement ↗kontrolových sloves (*Jan slíbil být boxovat; it. *Gianni ha promesso di essere a boxare; něm. *Jan versprach (der Mama) boxen zu sein), ale je možná jako infinitivní komplement sloves modálních, ve všech třech jaz. s dostupným pouze epistémickým významem (tj. ‘asi’, nikoli ‘nemít jinou možnost než’): Jan musel / ?musí být boxovat; it. Gianni doveda / deve essere a boxare; něm. Jan musste / muss boxen sein.

Ve slovenštině existuje konstrukce ísť + infinitiv, která v jednom významu (např. ve větě To dieťa ide ochorieť) nevyjadřuje a., tj. nevyjadřuje pohyb subjektu někam za nějakým účelem, ale „konečný stav před uskutečněním děje“; odpovídá tedy angl. konstrukci to be going to do something, a podle angl. lingvistiky ji ✍Giger (2006), který ji ve slovenštině analyzoval, nazývá prospektivní konstrukce.

Rozšiřující

Syntaktické a sémantické analýzy č. konstrukce typu (2) Jan byl boxovat v rámci tradiční gramatiky jsou v ✍Dokulilově (1949) linii: sloveso být podle takových analýz není auxiliárem, ale má význam, který se projevuje v jeho spojení s tzv. účelovým infinitivem; vyjádření tohoto vztahu v pojmech větněčlenské syntaxe je nicméně problematické. Deskriptivně se (2) nejpodrobněji zabýval ✍Berger (2009). Ze všech popisů je zjevné, že analýza musí vysvětlit tyto vlastnosti věty (2):

(a) Povrchový subjekt věty (2) je interpretován jako neargumentový subjekt slovesa být a jako derivovaný agentní subjekt // ↗externí argument (zkratkovitě řečeno) infinitivního slovesa: Petri byl ti chytat ryby × *Petri byl ti usnout v zahradě; s ↗neakuzativy je konstrukce možná, pokud lze interní argument infinitivního slovesa (v povrchové syntaxi objevující se jako subjekt) interpretovat tak, že má nad dějem kontrolu: Tetai byla hubnout ti v Lázních Lipová.

(b) Věty (2) jsou možnou odpovědí: (a) na otázku zjišťující lokalizaci subjektu v minulosti (Kde byl odpoledne?  Byl chytat ryby), kterou dovoluje to, že povrchový subjekt ve větě (2) je neargumentový subjekt slovesa být (jaký je evidentně v možné odpovědi Byl na přehradě); (b) na otázku zjišťující činnost subjektu v minulosti (Co odpoledne dělal?  Byl chytat ryby), kterou dovoluje to, že povrchový subjekt (2) je derivovaný subjekt infinitivního slovesa (jaký je evidentně v možné odpovědi Chytal ryby).

(c) Rozdíl mezi Petr byl chytat rybyPetr chytal ryby spočívá v tom, že Petr byl chytat ryby vynucuje interpretaci, že subjekt se na místo, kde chytal ryby, dostal přemístěním z nějakého jiného místa, kdežto Petr chytal ryby žádné přemístění subjektu neimplikuje.

(d) Ačkoli věta (2) vynucuje interpretaci, že subjekt se na místo, kde chytal ryby, dostal přemístěním z nějakého jiného místa, slovesa pohybu jsou v těchto konstrukcích zakázána: *Petr byl jít na přehradu. Možné vysvětlení je to, že v syntaktické struktuře je přítomna hlava s rysem MOVERE, která je buď zaplněna dějovým slovesem pohybu Petr šel chytat ryby, n. stavovým slovesem být, které v této hlavě získává interpretaci (neformálně řečeno) ‘být (někde) po pohybu tam za účelem, aby VP’: Petr byl chytat ryby. (O syntaxi konstrukce typu Šel chytat ryby viz ↗supinum). Syntaktická analýza tohoto stylu podává vysvětlení: (i) že v (2) jsou dovoleny jen lokální modifikátory, nikoli direkcionální modifikátory: Byl chytat ryby na přehradě / *na přehradu × Petr šel chytat ryby na přehradu / *na přehradě (PP na přehradě je možná v jiném kontextu: Na přehradě šel Petr chytat ryby, nikoli zapíjet žal); fakt, že lokálním modifikátorem může být ↗index referující k místu diskurzu (Tady jsem byl lovit ryby už dvakrát), ukazuje, že (2) není a.; (ii) že v (2) jsou dovoleny jen durativní modifikátory a jejich distribuce není závislá na vidu infinitivního slovesa: Otec byl nakoupit / nakupovat dvě hodiny / *za dvě hodiny, což ukazuje, že časová modifikace se nevztahuje k události označené InfP, jejíž hlavou je lexikální sloveso, neboť v takovém případě je distribuce časových adverbií řízena videm slovesa: Otec nakoupil *dvě hodiny / za dvě hodiny × Otec nakupoval dvě hodiny / *za dvě hodiny; (iii) že Petr byl chytat ryby na přehradě nutně znamená, že Petr taky byl na přehradě, kdežto Petr šel na přehradu neznamená, že Petr byl na přehradě; (iv) že Petr byl chytat ryby na přehradě znamená, že Petr chytal ryby na přehradě, kdežto Petr šel chytat ryby na přehradu neznamená ani že Petr byl na přehradě, ani že chytal ryby; (v) že být je typicky nositelem rysu [minulost], n. [nereálnost], vyloučen je [imperativ]: Byla / *Bude / *Buď nakoupit / nakupovat. Prézens je jen v kombinaci s nedok. infinitivem: ?Je nakupovat × *Je nakoupit.

Je třeba vysvětlit, že věta Petr byl chytat ryby na přehradě znamená nejen to, že Petr byl na přehradě, ale i to, že Petr přehradu opustil (préteritum je zde se stejným efektem jako u stage level predikátů (viz stage level predikát × individual level predikát): Petr byl na přehradě (sugeruje ‘už tam není’).

Struktura Ty jsi musel být nakoupit ukazuje, že být je mergováno ve funkční hlavě pod modálním slovesem, neboť má v konstrukci s modálním slovesem tvar infinitivu; srov. rozdíl vůči konstrukci futurální (ii), v níž je budu mergováno ve funkční hlavě nad modálním slovesem, takže v konstrukci s modálním slovesem má tvar infinitivu modální sloveso: Ty budeš muset nakoupit. Viz také ↗infinitiv.

Literatura
  • Abraham, W. Absent Arguments on the Absentive: An Exercise in Silent Syntax. Grammatical Category or Just Pragmatic Inference? Groninger Arbeiten zur Germanistischen Linguistik 45, 2007, 3–16.
  • Berger, T. Einige Bemerkungen zum tschechischen Absentiv. In Berger, T. & M. Giger ad. (eds.), Von grammatischen Kategorien und sprachlichen Weltbildern – Die Slavia von der Sprachgeschichte bis zur Politsprache. WSA 73, 2009, 9–28.
  • de Groot, C. The Absentive. In Dahl, Ö. (ed.), Tense and Aspect in the Languages of Europe, 2000, 693–719.
  • Dokulil, M. Byl jsem se koupat, naši byli vázat. 33, 1949, 81–92.
  • Giger, M. Prospektívna konštrukcia ísť +infinitív. In Ivanová, M. & M. Ološtiak ad. (eds.), Sondy do korpusového výskumu slovenčiny, 2006, 103–113.
  • Karlík, P. Syntaktická struktura Petr byl boxovat. České specifikum, nebo evropské univerzále? In Hlaváčková, D. & A. Horák ad. (eds.), After Half a Century of Slavonic Natural Language Processing, 2009, 113–123.
  • Karlík, P. & P. Caha. Je vidět Sněžku: Searching Modality. SPFFBU A 53, 2005, 103–114.
  • Trávníček, F. K vazbám „byl jsem se koupat“. 34, 1950, 49–57.
Citace
Petr Karlík (2017): ABSENTIV. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/ABSENTIV (poslední přístup: 25. 2. 2020)

Další pojmy:

gramatika syntax

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2018

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka