ABIONYMUM

Základní

V onomastice souhrnný termín pro vlastní jména neživých objektů a jevů, a to přírodních (např. hora Sněžka) n. člověkem vytvořených (např. město Brno). Viz též ↗bionymum. Podle druhu pojmenovávaných objektů se rozlišují:

1. Toponyma (vlastní jména zeměpisná, geonyma) – vlastní jména objektů, které leží v krajině a jsou kartograficky fixovatelné v mapových dílech (Ostrava, Krkonoše, Vltava, Dlouhá louka).

2. Kosmonyma (astronyma) – vlastní jména objektů nacházejících se mimo Zemi, tj. galaxií, planet, hvězd včetně jejich objektů, umělých kosmických těles atd., např. Saturn, Challenger. Toponyma a kosmonyma bývají někdy společně označována – ne zcela výstižně – jako geonyma (srov. geo – ‘týkající se Země’).

3. Chrématonyma – vlastní jména lidských výtvorů, které jsou zakotveny nikoli v přírodě, nýbrž v společenských, ekonomických, politických a kulturních vztazích. Patří sem jména výrobků (jednotlivých – zvon Václav, produkovaných v sériích – mýdlo Nivea), jména společenských institucí, organizací a zařízení (Masarykova univerzita, Česká lékařská komora), jména společenských jevů (Štědrý den) atd.

Hranice mezi jednotlivými druhy chrématonym mohou být plynulé (např. botel Racek – vlastní jméno lodi i hotelu).

Rozšiřující
Literatura
  • Šrámek, R. Úvod do obecné onomastiky, 1999, 163–165.
  • TSO, 1973, 53, 56.
Citace
Jana Pleskalová (2017): ABIONYMUM. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/ABIONYMUM (poslední přístup: 7. 12. 2019)

Další pojmy:

lexikologie onomastika

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2018

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka