ZÁPORNÉ ZÁJMENO

Základní

↗Deiktický výraz; v teorii slovních druhů vycházejících z formálněmorfologických vlastností slov subkategorie ↗zájmen, a to (1) tvořených od kořenů ↗tázacích zájmen prefixem ni‑: nikdo, ničí, nijaký; nicnom. na rozdíl od svého fundujícího slova co nemá koncovku, (2) žádný. Co do flexe jsou z.z. typu (1) totožná s tázacími zájmeny a mají i jejich vlastnosti syntaktické (např. nikdo jiný × nic jiného/jiné; viz ↗tázací zájmeno), zájmeno žádný se skloňuje jako složené adj. typ mladý. V teoriích preferujících při klasifikaci slov jejich funkčněsémantické vlastnosti (PČM, 1978; 3, 1986) tvoří z.z. subkategorii deiktických slov určitých, nazývanou ↗negativa, do níž patří vedle z.z.záporná zájmenná příslovce: nikde, nikam, nikudy, nepravidelné odnikud, nikdy, nijak aj.; o jejich syntaktických vlastnostech viz ↗negativum a ↗záporová shoda. Jinde (viz AGSČ, 2013) jsou zařazena mezi zájmena úplnostní.

Rozšiřující
Literatura
  • AGSČ, 2013, 407–408, 748–749, 753.
  • ČM, 1981.
  • ČŘJ, 1996.
  • 1, 1986.
  • 2, 1986.
  • 3, 1987.
  • MSoČ 1, 2010, 225.
  • PČM, 1978.
  • PMČ, 1995.
Citace
Klára Osolsobě (2017): ZÁPORNÉ ZÁJMENO. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/ZÁPORNÉ ZÁJMENO (poslední přístup: 6. 8. 2020)

Další pojmy:

gramatika morfologie

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2020

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka