TEORIE PÁDU
V ↗transformační generativní gramatice jeden z modulů ↗univerzální gramatiky v ↗teorii řízení a vázání. T.p. určuje, že každé subst., které má fonetickou realizaci (fonetické rysy), musí mít udělen pád. Tento princip se odvozuje z přítomnosti pádového filtru v interpretativní fonetické složce popisu:
pádový filtr: *NP [‒Pád] (✍Rouveret & Vergnaud, 1980) |
Syntaktický pád je pojem abstraktní, není nutno, aby byl realizován morfologicky, a sám o sobě není spojen s interpretací. Udělení abstraktního syntaktického pádu je však podmínkou viditelnosti nominálního řetězu, především interpretace jeho ↗tematické role. T.p. je proto důležitou součástí analýz např. ↗pasivizace n. ↗nadzvednutí (raising). Ačkoliv se autoři ne vždy shodují, t.p. v teorii ↗G&B zpravidla rozlišuje: (i) Strukturní (syntaktické, konfigurační) pády, které vznikají v určitých konfiguracích větných (frázových) struktur. Jejich defaultní podoba je pád inherentní, který kromě ↗řízení vyžaduje také udělení tematické role. (ii) Lexikální pády, které individuální jednotky kategorií (V°, A°, N°, P°) obsahují již v lexikonu jako idiosynkratické subkategorizované rysy.
T.p. se pokouší stanovit, které hlavy udělují/přiřazují které pády a jaký je nutný strukturní kontext pro toto udělování. Podmínky udělování pádu stanoví raná teorie ↗G&B jako tzv. pádový parametr ↗adjacence (bezprostředního sousedství), který určuje, že v konfiguraci [αβ...] n. [...βα] uděluje α a β pád, jestliže: (a) α je hlava frazální kategorie, (b) α a β jsou adjacentní, tj. v bezprostředním sousedství, (c) α uděluje pád nalevo (SOV jazyky), n. napravo (SVO jazyky), (d) α = [±N]. V pozdní fázi teorie ↗G&B se pád uděluje v kontextu ↗řízenost. Např. funkční hlava INFL° řídí NP subjekt umístěný ve specifikátoru INFL a v konfiguraci [NP, IP] mu uděluje strukturní pád nominativ. Slovesná hlava V° řídí NP předmět v pozici komplement-sestra V° a uděluje mu strukturní pád akuzativ a podobně i předložky (hlavy P°) udělují pád svému komplementu, který řídí.
Další rozdíl mezi lexikálním a inherentním/strukturním pádem je v teorii G&B stanoven jako rozdíl v rovině derivace, v níž hlava uděluje abstraktní pád: lexikální pády jsou součástí lexikonu, zatímco inherentní a strukturní pád patří ke kategoriální složce ↗S-struktury.
Na rozdíl od teorie G&B ↗minimalismus ve své úvodní fázi neuvažuje o směrovosti a pád uděluje zásadně v konfiguraci hlava – specifikátor. Tato konfigurace však může být dosažena buďto v rovině syntaxe n. až na abstraktní rovině ↗logické formy, tj. buď před bodem ↗spell outn. po něm. Výše uvedený příklad udělení pádu objektu (komplementu) hlavy V°/P° se tedy v tomto rámci teoreticky interpretuje jako skrytý posun komplementu V°/P° do pozice specifikátoru V°/P° na úrovni logické formy. V pozdějších stadiích uděluje minimalismus pád v rámci tzv. minimální řídící domény hlavy. Spojení interpretace tematické role a abstraktního pádu se v minimalismu ztrácí. Abstraktní pád uvádí Chomsky jako příklad silného syntaktického rysu v oblasti rozšířené verbální projekce a pádový filtr vyjadřuje obligatorní saturaci tohoto rysu.
V rámci valenčního modelu ↗MVT se strukturními a lexikálními pády pracuje ✍Karlík (2000). Viz též↗pád.
O analýze pádu v tradiční jazykovědě viz ↗pád.
- Brecht, R. D. & J. S. Levine. (eds.) Case in Slavic, 1986.
- Den Dikken, M. & A. Naess. Case Dependencies: The Case of Predicate Inversion. The Linguistic Review 10, 1993, 303–336.
- Franks, S. Matrices and Indices: Some Problems in the Syntax of Case. PhD. diss., Cornell univ., 1985.
- Freidin, R. & R. A. Sprouse. Lexical Case Phenomena. In Freidin, R. (ed.), Principles and Parameters in Comparative Grammar, 1991, 392–416.
- Hornstein, N. & A. Weinberg. Case Theory and Preposition Stranding. LI 12,1981, 55–91.
- Horvath, J. Structural Focus, Structural Case, and the Theory of Feature Assignment. In Kiss, K. É. (ed.), Discourse Configurational Languages, 1995, 28–64.
- Chomsky, N. & H. Lasnik. Filters and Control. LI 8, 1977, 425–504.
- Karlík, P. Hypotéza modifikované valenční teorie. SaS 61, 2000, 170–189.
- Kayne, R. S. Extensions of Binding and Case-Marking. LI 11, 1980, 74–96.
- Lasnik, H. & R. Freidin. Core Grammar, Case Theory, and Markedness. In Belletti, A. & L. Brandi ad. (eds.), Theory of Markedness in Generative Grammar, 1981, 407–422.
- Longobardi, G. Remarks on Infinitives: A Case for a Filter. Journal of Italian Linguistics 5, 1980, 101–155.
- May, R. Autonomy, Case, and Variables. LI 14, 1983, 162–168.
- Rothstein, S. D. Case and NP Licensing. NLLT 10, 1992, 119–139.
- Rouveret, A. & J.-R. Vergnaud. Specifying Reference to the Subject. LI 11, 1980, 97–202.
- Zaenen, A. & J. Maling ad. Case and Grammatical Functions: The Icelandic Passive. NLLT 3, 1985, 441–483.
- Viz také Pád, Modularita jazyka, G&B, MP.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/TEORIE PÁDU (poslední přístup: 13. 11. 2024)
CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny
Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2020
Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka