SLOVOTVORNÁ MOTIVACE

Základní

↗OTS vedle ↗fundace základní slovotvorný vztah mezi dvěma pojmenováními, kdy lze jeden výraz vysvětlit pomocí druhého výrazu (např. stůl > stolní, stůl > stolovat). Formální, výrazová příbuznost mezi slovy (fundace) předpokládá i příbuznost významovou. Vztah fundace je tak spojen se vztahem motivace. Pro určení směru motivace/fundace se předpokládá, že méně složité předchází před složitějším. Pro řadu případů je však nutno předpokládat motivaci i fundaci obousměrnou. Je tomu tak jednak z důvodů historických (vztah dějových jmen a sloves je složitý a často se předpokládá primárnost jména před slovesem: boj > bojovat, práce > pracovat), jednak z důvodů nedostatečnosti významových n. formálních kritérií: krásný > krása, blázen > bláznit atd. Motivace a fundace nemusí být pro dané slovo jediná: cukrárna souvisí co do motivace i fundace jak s cukrář, tak s cukr (polymotivace).

Při vzniku slov ↗univerbizací se za motivační vztah považuje jednak vztah k celému víceslovnému pojmenování (lanová + dráha lanovka), jednak vztah k té jeho části, která je fundací jednoslovného pojmenování (lanová (dráha) > lanovka). U složených slov (viz ↗kompozice) spíná s.m. motivované slovo s významy a s formou jeho členů.

Slova spojená vztahem motivace a fundace tvoří řetězce slov lišících se od sebe obvykle jedním (přímá motivace), n. více než jedním formantem a derivačním krokem (nepřímá motivace). Nepřímá motivace se může stát modelem pro přeskakování v derivačním modelu; např. nemoc > nemocný > nemocnost, ale budoucí/všemohoucí > (budoucný/všemohoucný) > budoucnost/všemohoucnost. Při vzniku výrazů budoucnost/všemohoucnost nevadilo, že adj. budoucný nefunguje a neužívá se ho. Předpokládanou existencí v modelu se však jeho faktická neexistence změnila v potenciální existenci.

Slova motivovaná/fundovaná vstupují do jednoduchých řad a složitějších svazků (viz ↗slovotvorná fundace). Všechna slova, která se vztahují k jednomu primárnímu základovému slovu, tvoří slovotvorné hnízdo.

Rozšiřující
Literatura
  • AGSČ, 2013.
  • ČŘJ, 1996, 79–81.
  • Furdík, J. Slovotvorná motivácia a jej jazykové funkcie, 1993.
  • Furdík, J. Jazykový status slovotvorne motivovaného slova. Studia Philologika 3. Zborník PdF UPJŠ v Košiciach, 1996, 48–55.
  • Furdík, J. K onomaziologickej štruktúre slovotvorne motivovaného slova. In Mengel, S. (ed.), Slawische Wortbildung. Semantik und Kombinatorik, 2002, 113–123.
  • 1, 1986, 206–211.
  • MSoČ 1, 2010, 69.
  • TSČ, 1962, 11–14, 103–117.
  • Vužňáková, K. Motivačný a slovotvorný význam slova v slovenčine. Slovo o slove 11. Zborník KKLJ PF PU, Prešov, 2005, 50–61.
Citace
Zdenka Rusínová (2017): SLOVOTVORNÁ MOTIVACE. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/SLOVOTVORNÁ MOTIVACE (poslední přístup: 13. 8. 2020)

Další pojmy:

gramatika slovotvorba

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2020

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka