SLOŽENÉ SLOVESO
V tradiční slovotvorbě verbální ↗kompozitum vlastní i ↗kompozitum nevlastní, tvořené všemi slovotvornými typy ↗kompozice (↗čistá kompozice i ↗derivační kompozice). S.s. jsou v č. velmi řídká a neproduktivní, většina je tvořena analogicky podle modelu – jsou to vesměs ↗kalky z ř. a lat. (blahořečit). Podle syntaktického vztahu mezi členy jsou s.s. vždy ↗podřaďovací kompozita, a to předmětná (vítězoslavit), n. příslovečná (krasořečnit). Z hlediska ↗onomaziologických kategorií jsou zastoupeny hlavně kategorie modifikační a mutační. Podle slovnědruhového obsazení členů se tvoří kompozita typu: (a) adv. + sloveso (spolupořádat, znovuzískat), (b) subst. + sloveso (blahopřát), (c) číslovka + sloveso (desateronásobit). S.s. pojmenovávají děj, který je blíže určen okolnostním určením (spolupracovat), časem (znovuožít) aj. Pro podobné sémantické okruhy se většinou tvoří primárně pouze složené ↗názvy dějů (polobdění) a přídavná jména (blahodárný).
- Bozděchová, I. Tvoření slov skládáním, 1994, 167–171.
- MČ 1, 1986, 485–486.
- MSoČ 1, 2010, 116.
- Šlosar, D. Česká kompozita diachronně, 1999, 76–77.
- Šmilauer, V. Novočeské tvoření slov, 1971, 150.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/SLOŽENÉ SLOVESO (poslední přístup: 2. 11. 2024)
CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny
Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2020
Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka