KALK

Základní

Přejetí slova n. slovního spojení z jednoho (výchozího) jazyka do jiného (cílového) jazyka jeho doslovným překladem; cílový jazyk přitom napodobí strukturu přejímaného slova nebo slovního spojení za použití vlastních lexikálních prvků. Mechanismus takového přejímání se nazývá kalkování. Kalkování je jedním ze způsobů rozšiřování slovní zásoby. Rozlišují se:

(a) K. gramatické, které kopírují morfematickou/slovotvornou strukturu přejímaného slova, tj. překládá se každý morfém. V č. jsou zvl. k. z němčiny: č. sou‑cit < něm. Mit‑leid, č. vý‑raz < něm. Aus‑druck, č. blesku‑rychle < něm. blitz‑schnell, č. pro‑sadit < něm. durch‑setzen, v menší míře pak z dalších jazyků, např. z angličtiny: č. počít‑ač < angl. comput‑er, z latiny: č. s‑vědomí < lat. con‑scientia, č. pode‑zřelý < lat. su‑spectus, z ruštiny: č. pře‑stavba < r. pere‑strojka aj. Existují případy, kdy (i) kalkování probíhá ve více jazycích, např. č. mrako‑drap, fr. gratte‑ciel, it. gratta‑cielo, něm. Wolken‑kratzeramer. angl. sky‑scraper, a případy, kdy (ii) kalkování je omezeno typicky na jeden jazyk a v jiných jazycích se prosadí ↗výpůjčka, např. r. pere‑strojka > č. (kalk) pře‑stavba / hovor. ovšem i (výpůjčka) perestrojka × angl. (výpůjčka) perestrojka. Hybridní k. se vyznačují tím, že některé morfémy jsou přeloženy a alespoň jeden je přejat ve foneticky adaptované podobě z výchozího jaz.: č. ba‑vlna < něm. Baum‑wolle, r. nebo‑skrëbamer. angl. sky‑scraper. Kalky mohou být i víceslovné: č. horské kolo < angl. mountain bike, č. trvale udržitelný rozvoj < angl. sustainable development, r. detskij sad ‘mateřská školaʼ < něm. Kinder‑garten aj.

(b) K. sémantické vznikají tak, že slovo existující v daném jaz. v jistém významu získá další význam podle cizí předlohy: č. myš ‘hlodavecʼ nabylo dalšího významu ‘prostředek ovládání počítačeʼ kalkováním angl. mouse, které má oba významy. Substantivum zeď získalo nový význam ‘hlavní stránka uživatele Facebookuʼ kalkováním nového významu angl. wall. V řadě evropských jazyků včetně č. je rozšířen význam ‘rytmický prvek veršeʼ jakožto sémantický kalk lat. pēs (ř. πούς) ‘nohaʼ, ale i ‘délková míraʼ a ‘metrická stopa, taktʼ: srov. č., slk. stopa, fr. pied, angl. foot, něm. Fuß aj.

(c) K. frazeologické kopírují překladem strukturu frazému: č. jde o… je překlad něm. es geht um…; hovor. mějte hezký den je překlad angl. have a nice day apod. Viz také ↗výpůjčka, ↗purismus.

Jazykem s poměrně velkým počtem kalků (a to především z řečtiny) je ↗staroslověnština. Kalkování tu bylo vyvoláno potřebou překladatelů vyrovnat se s komplikovaným textem řeckých předloh a doplnit staroslověnské lexikum o chybějící ekvivalenty řeckých slov (vedle kalků přejímala staroslověnština z řečtiny i značné množství lexikálních ↗výpůjček).

Rozšiřující
Literatura
  • Durkin, P. The Oxford Guide to Etymology, 2009, 135–140.
  • Havlová, E. Několik poznámek ke staroslověnským kalkům. In Skalka, B. (ed.), Příspěvky ke slovanské filologii, 1999, 34–38.
  • Kiparski, V. Die gemeinslavischen Lehnwörter aus dem Germanischen, 1934.
  • Molnár, N. The Calques of Greek Origin in the Most Ancient Old Slavic Gospel Texts, 1985.
  • Peňáz, P. Die Stratifikation der Lehnwörter im Altkirchenslavischen. In Panzer, B. (ed.), Aufbau, Entwicklung und Struktur des Wortschatzes in den europäischen Sprachen, 1993, 126–138.
  • Schumann, K. Die griechischen Lehnbildungen und Lehnbedeutungen im Altbulgarischen, 1958.
  • Svobodová, D. Současný stav internacionalizace lexika. In Uličný, O. & M. Martinková (eds.), Dynamika českého lexika a lexikologie. Studie k moderní mluvnici češtiny 4, 2013, 131–152.
  • Taseva, L. & Ch. Voss. Altkirchenslavische Übersetzungen aus dem Griechischen. Incontri Linguistici 28, 2005, 101–117.
  • Večerka, R. a kol. K pramenům slov. Uvedení do etymologie, 2006, 194, 196.
Citace
Helena Karlíková (2017): KALK. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/KALK (poslední přístup: 5. 12. 2019)

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2018

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka