REFERENČNÍ POTENCIÁL

Základní

r.p. se mluví v souvislosti s plnovýznamovými slovy a jejich kombinacemi. Jejich r.p. je založen na jejich lexikálním významu. Vyšší r.p. mají výrazy sémanticky určitější, obsahující více sémů, např. pes hyenovitý × šelma, resp. výrazy charakterizující rysy vnější namísto rysů vnitřních, např. Vzpomínáš na toho dlouhého vyzáblého studenta? × Vzpomínáš na toho čestného hodného studenta? Na r.p. určitého výrazu ale má vliv nejen lexikální význam, ale i jeho postavení ve větě, jež ho spoluurčuje jako téma n. réma (viz ↗aktuální členění větné, např. Na toho dlouhého vyzáblého studenta nevzpomínáš? × Vzpomínáš na toho dlouhého vyzáblého studenta?), spojení s ↗determinátory ten, tento apod. K prostředkům zvyšujícím referenční potenciál viz ↗determinace. Svou roli hraje i stupeň aktivovanosti informací společných účastníkům dané jazykové interakce.

Rozšiřující
Literatura
  • Dočekal, M. Architektura nominální fráze a její referenční potenciál. In Pořízka, P. & V. Polách (eds.), Vztah langue a parole v perspektivě interaktivního obratu v lingvistickém zkoumání, 2002, 134–141.
  • Hajičová, E. & J. Vrbová. On the Salience of the Elements of the Stock of Shared Knowledge. Folia Linguistica 15, 1981, 291–303.
  • Hirschová, M. Pragmatika v češtině, 2013.
  • PMČ, 1996.
  • Sgk, 1986.
Citace
Marek Nekula (2017): REFERENČNÍ POTENCIÁL. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/REFERENČNÍ POTENCIÁL (poslední přístup: 10. 10. 2024)

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2020

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka