DETERMINACE

Základní

1. Termín označující v některých teoriích funkci výrazů (nazývaných determinátory (DET)), které zajišťují referenční potenciál a specifikují referenční modus ↗nominální skupiny / ↗nominální fráze, v níž se vyskytují; prototypické DET jsou určitý členneurčitý členjaz. se členem: the / a window, das / ein Fenster, la / una finestra, la / une fenêtre.DET tvoří heterogenní skupinu prostředků, jejichž častým rysem je to, že se se jménem, s nímž tvoří v rámci NS / NP syntaktickou jednotku, nějak morfosyntakticky solidarizují, např. vykazují vůči němu určité topologické vlastnosti (der alte Mann × *alte der Mann), jejich distribuce je nějak regulována: ital. il mio vestito × angl. *the my suit; něm. der Peter × angl. *the Peter aj. Mají‑li flexi, mají (prototypicky) takový sufix, který zajišťuje vyjádření rysů (optimálně) jen jednou, např. něm. der alte Mann / *der alter Mann × ein alter Mann / *einer alter Mann / *ein alt Mann.

Č. patří k jaz., které nemají členy; d. se v nich realizuje různými jinými prostředky (srov. pro první přiblížení ✍Birkenmeier, 1979): nulovým DET Ø, ↗ukazovacími zájmeny, ↗přivlastňovacími zájmeny, ↗neurčitými zájmeny, adj. typu dotyčný, zmíněný (nelze je negovat) apod.; viz ✍Hlavsa (1975), Uhlířová v SV (1996), ✍Perissutti(ová) (2003) aj. Někdy se spekuluje, že zvl. v mluvené č. přece jenom některá užití zájmena tenjeden hodně připomínají člen (chybí jim ovšem závaznost): např. před superlativem: To je ten // *tento nejlepší fór, jaký jsem kdy slyšel, v případech jako To mám od jedné paní, tu neznáš; To není žádný problém aj. Všichni autoři popisu č.DET se shodují na tom, že d. souvisí s dalšími jaz. kategoriemi, zvl.:

(1) s ↗aktuálním členěním: prototypický příklad je (a) Ø Chlapec odnesl dřevo do kůlny × (b) Do kůlny odnesl dřevo Ø chlapec – v (a) je NS Ø chlapec v tematické pozici a označuje osobu jako určitou a určenou (specifická reference), v (b) je tatáž NS v rematické pozici a může označovat jak osobu určitou a určenou, tak osobu sice určitou, ale neurčenou (nespecifická reference); v tematické pozici se tedy nespecifická reference vyjadřuje DET: Nějaký / jakýsi / jeden / jistý chlapec odnesl dřevo do kůlny (sémantický rozdíl mezi těmito DET viz ✍Perissutti(ová), 2003); o tzv. výjimkách z uvedených preferencí (např. novinový titulek: Ø Řidič zavinil smrt tří lidí) viz Uhlířová v SV (1996), ✍Esvan (1996);

(2) s ↗modalitou věty (v nejširším smyslu, tj. včetně budoucího času a negace): prototypický příklad je (a) Koupil jsem si Ø / jednu / jakousi / nějakou / *jakoukoli knihu, (b) Koupíš mi Ø / *jednu / *jakousi / nějakou / jakoukoli knihu?, (c) Kup mi Ø / *jednu / *jakousi / nějakou / jakoukoli knihu, (d) Kdybys mi koupil Ø / *jednu / *jakousi / nějakou / jakoukoli knihu, byl bych spokojený; viz ✍Křížková (1971), ✍Hlavsa (1975), ✍Perissutti(ová) (2003);

(3) s ↗videm: prototypický příklad je (a) Rád bych u vás koupil tužky, (b) Rád bych pro vás kupoval tužky – v (a) dok. vid vztahuje propozici k jedinečné události (NS Ø tužky získává interpretaci reference specifické), v (b) nedok. vid propozici k jedinečné události nevztahuje (NS Ø tužky získává tedy interpretaci reference nespecifické); viz ✍Nekula (1995), ✍Partee(ová) (1999) aj. Srov. též využívání distinkce ↗příběh a komentář.

V generativní gramatice se od ✍Abney (1987)DET (determiner) analyzuje jako (funkční) hlava D, která jako svůj komplement bere NP. O tom, zda č., ač nemá člen, má DP, n. „jen“ NP, se vedou diskuse; viz ↗nominální fráze.

2. V některých závislostních syntaxích označení závislosti; viz ↗dominace.

Rozšiřující
Literatura
  • Abbott, B. Definiteness and Indefiniteness. In Horn, L. R. & G. Ward (eds.), The Handbook of Pragmatics, 2004, 122–149.
  • Abney, S. The English Noun Phrase in Its Sentential Aspects. PhD. diss., MIT, 1987.
  • Adamec, P. K vyjadřování referenční určenosti v češtině a v ruštině. SaS 41, 1980, 257–264.
  • Arutjunova, N. D. Neopredelennost´ priznaka v russkom diskurze. Logičeskij analiz jazyka, 1995.
  • Birkenmeier, W. Artikelfunktionen in einer artikellosen Sprache, 1979.
  • David, J. & G. Kleiber. (eds.) Déterminats: syntaxe et sémantique, 1984.
  • Diesing, M. Indefinites, 1992.
  • Esvan, F. A propos de la fonction stylistique de certaines formes nominales indéfinies en tchèque. Europa orientalis 15, 1996, 139–154.
  • Hawkins, J. A. On (In)definitive Articles. Lgs 27, 1991, 405–442.
  • Heim, I. The Semantics of Definite and Indefinite Noun Phrases, 1988.
  • Hlavsa, Z. Denotace objektu a její prostředky v současné češtině, 1975.
  • Keenan, E. L. & J. Stavi. A Semantics Characterisation of Natural Language Determiners. L&P 9, 1986, 253–326.
  • Krámský, J. The Article and the Concept of Definiteness in Language, 1972.
  • Křížková, H. Systém neurčitých zájmen v současných slovanských jazycích. Sl 40, 1971, 342–370.
  • Meyerstein, Z. P. Czech Deictics: Pronouns and Articles? Lgs 91, 1972, 17–30.
  • Nekula, M. Textové funkce německého členu a českého vidu. In Karlík, P. & J. Pleskalová ad. (eds.), Pocta Dušanu Šlosarovi, 1995, 213–222.
  • Nikolajeva, T. M. Kategorija opredelennosti : neopredelennosti v slavjanskich i balkanskich jazykach, 1979.
  • Partee, B. H. Nominal and Temporal Semantic Structure: Aspect and Quantification. TCLP (n. s.) 3, 1999, 91–108.
  • Perissutti, A. M. Determinátory neurčitosti v češtině, 2003.
  • Reuland, E. J. & A. G. B. ter Meulen. (eds.) The Representation of (In)Definiteness, 1987.
  • Schneiderová, E. K užívání zájmena ten (v přívlastkové pozici) v mluvených projevech. 86, 1993, 31–37.
  • SV, 1996.
  • Uhlířová, L. Determinace a aktuální členění ve slovanských jazycích. SlavPrag 24, 1987, 105–123.
  • van der Auwera, J. (ed.) The Semantics of Determiners, 1980.
  • Viz též Zájmeno, Ukazovací zájmeno, Neurčité zájmeno, Nominální skupina.
Citace
Petr Karlík (2017): DETERMINACE. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/DETERMINACE (poslední stažení: 19. 11. 2017)

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2017

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka