PROJEKTIVNOST  (projektivita)

Základní

1. Takový vztah mezi složkami větné struktury a jejich lineárním uspořádáním, při jehož zobrazení („projekci“) v podobě ↗závislostního stromu, ve kterém jsou respektovány jak stupně složitosti větné struktury ve směru od složek dominujících k složkám dominovaným, tak lineární uspořádání větných složek, se neprotínají žádné dvě větve ani žádná svislá („projektivní“) čára – vedená z každého uzlu stromu – s žádnou z větví stromu. Větné n. nevětné konstrukce, které nesplňují výše uvedené podmínky, se nazývají konstrukce neprojektivní.

Následující jednoduchá trojslovná konstrukce může mít (při stejné syntaktické struktuře) celkem šest slovosledných variant, z nichž čtyři podmínku projektivity splňují (obr. a–d), jsou to konstrukce projektivní, ale poslední dvě (obr. e–f) podmínce projektivity nevyhovují, protože jedna svislá čára v nich protíná spojnici dvou uzlů stromu.

Neprojektivní konstrukce jsou periferní složkou č. syntaktického systému; jsou různorodé a mohou se vyznačovat různými příznaky, jako je:

(a) poetičnost: hrdliččin zval ku lásce hlas, kde borový zaváněl háj;

(b) ustálenost a stylová bezpříznakovost – některé konstrukce s ↗cirkumpozicí: větší město než Praha, popř. jiné konstrukce typu Čím je rostlina větší, tím musí být její zálivka intenzivnější; historické setkání, jehož jsme přímými účastníky aj.); neprojektivní bývají konstrukce s kvantitativními atributy, např. chleba koupil bochník, a rovněž doplňovací otázky: Jaké máte přání?; Ptal se, jak je ten provázek dlouhý? (viz také ↗otázka);

(c) hovorovost n. konverzačnost – ↗konstrukce s přemosťovacími slovesy: Kde jsi říkal, že točí dobré pivo?;

(d) substandardnost, typicky v publicistických textech – ↗cirkumpozice: *dovážená jablka ze zahraničí, správně: jablka dovážená ze zahraničí / ze zahraničí dovážená jablka, *zatažená obloha nízkou oblačností, správně: obloha zatažená nízkou oblačností. Neprojektivnost fakticky zasahuje i oblast klitik, často např. při přítomnosti dvou klitik ve větě, z nichž každá se mluvnicky vztahuje k jinému větnému prvku, jedna k určitému slovesu, druhá k infinitivu: Včera jsem se s vámi byl ochoten domluvit. Prožít bych to nikomu nepřál. Nějak jsme si to v tom shonu zapomněli uvědomit.

Viz též ↗slovosled, ↗aktuální členění větné, ↗funkční perspektiva větná, ↗strom závislostní, ↗slovosled klitik.

Rozšiřující

2. Pojem p. je technický termín závislostní gramatiky, a nemá jednoznačný korelát ve složkové struktuře používané v generativní syntaxi. Neprojektivní struktury, v složkové syntaxi tzv. diskontinuální fráze, jsou typicky výsledkem syntaktického posunu (↗A-pohybu, n. ↗A’-pohybu), v některých případech zkombinovaného s ↗elipsou. S výjimkou poetických výrazů typu hrdliččin zval ku lásce hlas, kde borový zaváněl háj neprojektivní nominální fráze jsou výsledkem A’-posunu části nominální fráze motivovaného požadavky aktuálního členění. Přesněji řečeno, k lineárnímu oddělení částí nominální fráze dochází pouze tehdy, pokud se části nominální fráze liší ve své kontextové zapojenosti. Pokud je nominální fráze rozdělená jen do dvou částí, část lineárně nalevo je buď kontextově zapojená, n. kontrastivní, zatímco pravá část může být kontrastivní, kontextově zapojená, n. kontextově nová informace: Jaké si Maruška koupila šaty? Šaty si Maruška koupila modré, ale kabelku zelenou. Neprojektivní nominální fráze jsou možné pouze tehdy, pokud je daný typ posunu nezávisle možný. Komplement tak může vždy předcházet zbytek nominální fráze (Šatyi si Maruška koupila modré ti), zatímco specifikátor nominální projekce se může posunout do levé periferie pouze jako zbytková fráze (remnant phrase), viz remnant movement, tedy posun fráze, která obsahuje stopu komplementu, který se posunul z nezávislých důvodů (v č. téměř vždy kvůli kontextové zapojenosti): [Jaké ti]j si Maruška koupila šatyi tj. Pokud nominální fráze obsahuje rozvitý nominální komplement, je v omezených případech možné danou frázi rozdělit do více než dvou částí, které se liší svým aktuálním členěním (Takových jich Maruška opilých viděla pět).

Neprojektivnost v otázkách doplňovacích je vždy výsledkem A’-posunu (Komui Maruška poslala ti dopis?); viz ↗otázka doplňovací. Tento posun může být i cyklický (Kohoi jsi říkal, ti že Maruška viděla ti?); viz ↗přemosťovací sloveso. Na rozdíl od projektivních doplňovacích otázek, tázací slovo se musí interpretovat kontrastivně. V topikalizačních strukturách je neprojektivita buď výsledkem A’-posunu (Petrai Maruška nemá moc ráda ti), n. kombinací A’-posunu operátoru a bázové generace topikalizované fráze (Petr, tohoi Maruška nemá moc ráda ti); viz ✍Cinque (1991), ✍Iatridou (1995), ✍Grohmann (2003), ✍Sturgeon (2008).

Další typ neprojektivnosti vzniká v různých typech komparativů, v nichž je povrchová neprojektivnost výsledkem posunu komparativního operátoru kombinovaného s elipsou (viz ✍Bhatt & Pancheva, 2004): Petr vydělává víc peněz než Marie: [Petr vydělává víc peněz [comp než Marie Δ]]. Viz ↗komparativ.

Literatura
  • Bhatt, R. & R. Pancheva. Late Merger of Degree Clauses. LI 35, 2004, 1–45.
  • Cinque, G. Type of A'-Dependencies, 1990.
  • Fanselow, G. & D. Ćavar. Distributed Deletion. In Alexiadou, A. (ed.), Theoretical Approaches to Universals, 2002, 65–107.
  • Grohmann, K. Prolific Domains. On the Anti-Locality of Movement Dependencies, 2003.
  • Hajičová, E. K některým otázkám závislostní gramatiky. SaS 67, 2006, 3–26.
  • Hajičová, E. & J. Havelka ad. Issues of Projectivity in the Prague Dependency Treebank. PBML 81, 2004, 5–22.
  • Iatridou, S. Clitics and Island Effects. In Izvorski, R. & V. Tredinnick (eds.), Penn Working Papers in Linguistics, 1995, 11–30.
  • Kučerová, J. The Extension of the Conditions of Projectivity for Structures with Coordination I. PBML 63, 1995, 67–84.
  • Kučerová, J. The Extension of the Condition of Projectivity for Structures with Coordination II. PBML 64, 1996, 67–92.
  • Kučerová, I. An Anti-intervention Effect in Czech Splits. In FASL 15, 2007, 161–179.
  • 3, 1987.
  • Nebeský, L. Kombinatorické vlastnosti větných struktur, 1988.
  • Nebeský, L. Four Times Hierarchy and Word Order. In Palek, B. (ed.), Proceedings of LP´94: Item-Order in Natural Languages, 1995, 282–295.
  • Novák, P. On Linear and Non-Linear Structuring of Sentences. In Křivan, J. & J. Januška ad. (eds.), Novák, P.: Lingvistika a jazyková realita. Výbor z díla, 2010, 246–249.
  • Novák, P. & L. Nebeský. Větné faktory a jejich podíl na analýze věty. In Křivan J. & J. Januška ad. (eds.), Novák, P.: Lingvistika a jazyková realita. Výbor z díla, 2010, 250–261.
  • Oliva, K. Některé aspekty komplexity českého slovního nepořádku. In Č-US 3, 2001, 61–66, 163–172.
  • Petkevič, V. Neprojektivní konstrukce v češtině z hlediska automatické desambiguace českých textů. In Č-US 3, 2001, 197–206.
  • Sturgeon, A. The Left Periphery. The Interaction of Syntax, Pragmatics and Prosody in Czech, 2008.
  • Štícha, F. Křížení vět v češtině. 79, 1996, 26–31.
  • Uhlířová, L. On the Non-Projective Constructions in Czech. In Sgall, P. & M. Těšitelová ad. (eds.), Prague Studies in Mathematical Linguistics 3, 1972, 171–181.
  • Uhlířová, L. Knížka o slovosledu, 1987.
  • Zeman, D. Neprojektivity v Pražském závislostním korpusu (PDT). CKL/ÚFAL Technical Report No. 2004-22, 2004a.
  • Zeman, D. Parsing with a Statistical Dependency Model. PhD. diss., UK, Praha, 2004b.
Citace
Ludmila Uhlířová (1), Ivona Kučerová (2) (2017): PROJEKTIVNOST. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/PROJEKTIVNOST (poslední stažení: 19. 11. 2017)

Další pojmy:

gramatika syntax

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2017

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka