POLITICKÁ KOREKTNOST

Základní

Preference určitého komunikačního prostředku před jiným, považovaným za společensky nevhodný pro jeho urážlivost či negativní konotace, např. při kategoriálním označení etnických nebo sociálních skupin, nebo pro nedostatečné zohlednění takové skupiny, např. při užití generického maskulina; viz ↗genderová lingvistika. Termínem p.k. (political correctness, do č. překládáno též jako společensky nezávadná mluva, viz ✍Kamenická & Kukal ad., 1996) se v jazyce rozumí způsob vyjadřování, který se záměrně vyhýbá jazykové diskriminaci etnických n. sociálních skupin a minorit spojované s užíváním negativně konotovaných kategoriálních označení, např. z hlediska etnicity a rasy (rasismus), věku (ageismus), náboženství, n. jejich vylučování, jako je tomu v případě genderu (sexismus; viz ↗genderová lingvistika); k dalším termínům označujícím jednotlivé druhy nevhodných označení viz ✍Crystal (1994:177); ✍Hughes (2009:105). Jazykovou diskriminací se zabývá ↗kritická analýza diskurzu. P.k. je tak předmětem ↗jazykového managementu, který vychází z ideologie společenské rovnosti a vzájemného respektování.

Počátky p.k. spadají do 60. let 20. stol., kdy se spojení political correctness objevuje v USA nejprve jako ironické označení pro extrémní ideologizaci jazyka a společnosti zejména v maoistické Číně (✍Hughes, 2009:4–5). Záhy je však termín využit konzervativci pro kritické označování levicových aktivit, hlavně prosazování pozitivní diskriminace určitých sociálních skupin. Zejména od 90. let 20. stol., kdy se dostává také do č. prostředí, se ustaluje vnímání p.k. jako nástroje odstraňujícího z komunikace označení vycházející ze skupinových heterostereotypů n. působící urážlivě, současně však svými kritiky bývá p.k. více a více hodnocena jako ideologická, srov. např. „a lethal weapon for silencing anyone whose ideas you don't like“ (✍Crystal, 1994:177), „new strain of ideological virus“, „dictatorship of the well‑meaning and pure of heart“ and for Eugene Goodheart a „doctrine of opportunism“ (✍Allan & Burridge, 2006:90) n. definici ✍Browna (2006:4): „an ideology that classifies certain groups of people as victims in need of protection from criticism, and which makes believers feel that no dissent should be tolerated“.

P.k. usiluje o odstranění označení, která mohou být považována za urážlivá n. mající negativní konotace, např. v současné č., často vlivem angličtiny, jsou výrazy invalida či postižený nahrazovány spojeními osoba se sníženou pohyblivostí/osoba se speciálními potřebami/handicapovaný, srov. též dvojice cikán – Rom/nepřizpůsobivý, sekretářka – asistentka, toxikoman/narkoman – abuzor, věznice – nápravné zařízení, důchodce – senior, rozvojové země – země třetího světa apod., přičemž určité, především substandardní, výrazy se stávají společensky zcela nepřijatelnými, např. buzerant/teplouš (homosexuál/gay), negr/černej/barevnej (černoch/Afroameričan), mrzák/kripl – handicapovaný (viz ✍Homoláč, 1999; ✍Nekula, 1995; ✍Nekula, 1999; ✍Bolinger, 2008; srov. též slovníky hyperbolizující a ironizující p.k., např. ✍Beard & Cerf, 1992; u nás ✍Kamenická & Kukal ad., 1996).

P.k. se však týká rovněž lexikálního označení a nedostatečnosti generického maskulina, např. požadavek genderové korektnosti na důsledné ↗přechylování: chirurg – chirurgyně/chiruržka, inženýr – inženýrka, pracovník – pracovnice, šéfkuchař – šéfkuchařka, odmítání tvoření ženských podob příjmení z podob mužských od původu posesivní příponou ‑ová (↗přechylování příjmení), především u jmen cizinek, n. frazeologie: např. krade/lže jako cikán; dře jako barevnej/Bulhar (✍Nekula, 1999).

Předmětem kritiky a působení p.k. se rovněž mohou stát tradiční pojmenování potravin, srov. diskusi v Rakousku v roce 2012, kdy bylo navrhováno odstranit „nekorektní“ názvy Zigeunerschnitzel (‘cikánský řízek’), Mohr im Hemd (‘černoch v košilce’, druh čokoládového dezertu) n. Negerbrot (‘negerský chleba’).

Kromě apelativního lexika a ↗etnonym se předmětem působení p.k. stávají také další skupiny vlastních jmen, srov. změnu ↗toponyma Castrillo Matajudíos (‘kde zabíjejí Židy’) na Castrillo Mota de Judíos (‘židovský vrch’), n. diskusi kolem „nevhodného“ názvu středověkého původu vesnice La Mort aux Juifs (‘smrt židům’) v r. 2014, odstraňování výrazů squaw (‘žena, dívka’), negro (‘negr, negerský’) z toponym na území USA (srov. též ironický návrh nahrazení toponyma Německo výrazem Teutonie, a to z důvodu nepřijatelnosti „pro jeho národnostně nesnášenlivou etymologii“ (✍Kamenická & Kukal, 1996).

Viz také ↗tabu a ↗noa.

Rozšiřující
Literatura
  • Allan, K. & K. Burridge. Forbidden Words: Taboo and the Censoring of Language, 2006, 90–111.
  • Beard, H. & Ch. Cerf. The Official Politically Correct Dictionary and Handbook, 1992.
  • Billy, P.-H. La Mort-aux-Juifs: histoire d'un nom propre. Le Monde, 2014 (http://lemonde.fr/idees/).
  • Bolinger, D. Jazyk jako nabitá zbraň, 2008.
  • Browne, A. The Retreat of Reason: Political Correctness and the Corruption of Public Debate in Modern Britain, 2006.
  • Burridge, K. Taboo, Euphemism, and Political Correctness. In Brown, K. (ed.), Encyclopedia of Language and Linguistics 12, 2006, 455–462.
  • Crystal, D. The Cambridge Encyclopedia of the English Language, 1994.
  • Homoláč, J. A ta černá kronika, 1998.
  • Hughes, G. Political Correctness: A History of Semantics and Culture, 2009.
  • Kamenická, R. & M. Kukal ad. Společensky nezávadná mluva, 1996 (http://phil.muni.cz/~jirka/).
  • Kedron, K. Genderové aspekty ve slovanské frazeologii (na materiálu běloruštiny, polštiny a češtiny), 2014.
  • Lind, W. Political Correctness: A Short History of an Ideology, 2004.
  • Nekula, M. Titulková xenofobie. Čeština doma a ve světě 3, 1995, 269–270.
  • Nekula, M. Etnické stereotypy a jejich artikulace v češtině (a němčině). SPFFBU A 47, 1999, 65–75.
  • Valdrová, J. & B. Knotková-Čapková ad. Kultura genderově vyváženého vyjadřování, 2009.
Citace
Jaroslav David (2017): POLITICKÁ KOREKTNOST. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/POLITICKÁ KOREKTNOST (poslední přístup: 13. 11. 2019)

Další pojmy:

sociolingvistika

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2018

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka