NÁZVY POPLATKŮ

Základní

Jsou to jména poplatků. V rámci ↗OTS představují velmi produktivní tvoření pomocí onomaziologické kategorie typu komplexního, a to proto, že povaha pojmové báze (pojem poplatku) je natolik určující, že pojmový příznak nemusí být jednotné povahy (za co n. na co se platí). Odvozovacím základem jsou substantiva (vodné), často názvy dějů (odlučné), méně často slovesa (cestovné). Názvy jsou tvořeny jednotně ↗sufixem n(é) (skladné, nocležné, výchovné), n. jeho variantou ‑ovn(é) (poštovné).

Rozšiřující
Literatura
  • AGSČ, 2013, 149.
  • ČŘJ, 1996, 92–106.
  • PMČ, 1995, 132–133.
  • TSČ 2, 1967, 672–677.
Citace
Zdenka Rusínová (2017): NÁZVY POPLATKŮ. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/NÁZVY POPLATKŮ (poslední přístup: 13. 8. 2020)

Další pojmy:

gramatika slovotvorba

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2020

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka