NÁZVY PODLE PŘÍSLUŠNOSTI

Základní

Jsou to jména podle příslušnosti. Podle ↗OTS jedna ze skupin desubstantivních substantiv, tedy nositelů substančního vztahu. Vznikají ↗mutací a označují osoby (řidčeji i jiné substance) podle příslušnosti k místu (↗obyvatelské názvy) a podle příslušnosti ke skupině.

Základovým slovem bývá buď substantivum, n. relační adjektivum. Produktivním ↗sufixem jmen obyvatelských je ‑an (Evropan, Moravan, Pražan, vesničan, ostrovan, od adjektiv na ‑sk(‑ý)/‑ck(‑ý) např. mimozemšťan, Angličan, resufixací Holanďan, od zkráceného základu Syřan), konkuruje mu ‑ec (Portugalec, Černohorec, od adjektiv na ‑(n)sk(‑ý) např. Kubánec, Gruzinec, resufixací Somálec, Japonec, od zkráceného základu Brazilec, zcela okrajově od rozšířeného základu: Provensálec) a ‑ák (hov./expr. Brňák, Sudeťák, Moravák, Vídeňák, měšťák). V některých případech je postup opačný: obyvatelské jméno (utvořené i neutvořené) je základovým slovem pro tvoření názvů zemí (němý > Němec > Německo, Rus > Rusko).

Identické podoby jmen se užívá i k označení odrůd, zvířat, výrobků: poličan, uherák; s fem. variantou ‑ka: čáslavka ‒ hruška, holandka ‒ slepice.

N.p.p. ke skupině, již spojují názory, rod, zájem atd., jsou tvořeny sufixem ovec (bolzanovec, Přemyslovec), ‑ník/ovník (vrstevník, křížovník), ‑/ář (vlajkař, sektář), ‑ák (levičák), od cizích často pomocí ist(‑a) (humanista) a ‑ián (hegelián) aj.

Některé novější práce opouštějí tradiční rozdělení na n.p.p. ↗činitelská jména, ↗konatelská jména a ↗ jména nositele vlastnosti ve prospěch šířeji pojaté kategorie názvů osob (viz KČG, 2011; AGSČ, 2013). Viz také ↗názvy osob, ↗názvy obyvatelské.

Rozšiřující
Literatura
  • AGSČ, 2013, 97–126.
  • ČŘJ, 1996, 102.
  • Hanzalová, L. Obyvatelská jména tvořená ze jmen států a územních celků. 73, 1990, 269–27l.
  • KČG, 2011, 36–272.
  • 1, 1986, 279–283.
  • MSoČ 1, 2010, 84–85, 93–99.
  • PMČ, 1995, 116–118.
  • Pokorná, E. & A. Polívková. K tvoření obyvatelských jmen ze jmen států. 58, 1975, 267–269.
  • Polívková, A. Tvoření obyvatelských jmen od jmen místních. 69, 1986, 132–135.
  • Rusínová, Z. Tvoření slov v současné češtině, 1978, 18–19.
  • Šmilauer, V. Novočeské tvoření slov, 1971, 32–34.
  • TSČ 2, 1967, 409–426.
Citace
Zdenka Rusínová (2017): NÁZVY PODLE PŘÍSLUŠNOSTI. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/NÁZVY PODLE PŘÍSLUŠNOSTI (poslední přístup: 12. 12. 2024)

Další pojmy:

gramatika slovotvorba

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2020

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka