NÁZVY OKOLNOSTÍ

Základní

Jsou to jména okolností. Podle ↗OTS vznikají ↗transpozicí, při níž přechází okolnost v substanci. Tvoří se z adv. místního n. časového významu vzniklých z adverbializovaných prostých i předložkových pádů jmenných základů a mají blízko k ↗jménům nositele okolnostního příznaku. N.o. se nejčastěji tvoří sufixem ‑ek, někdy v kombinaci s deprefixací (dnes > dnešek, zítra > zítřek, vpředu > předek, naspodu > spodek, uvnitř > vnitřek, vzadu > zadek) n. koncovkou / sufixem ‑í (okolo > okolí), někdy v kombinaci s resufixací (vpředu > popředí, vzadu > pozadí). Konkretizací n.o. (a tedy ↗mutací) vznikají ↗jména nositele okolnostního příznaku, hranici mezi n.o. a jmény nositelů okolnostních příznaků lze ilustrovat na příkladu: na tomto pozadí je mnohem srozumitelnější pedagogický teror – transpozice, Joanna opustila obchod a doručovatel si se zájmem prohlédl její pozadí – mutace.

Rozšiřující
Literatura
  • AGSČ, 2013, 92–94, 137.
  • Hujer, O. Adverbium substantivem. In Kurz, J. (ed.), Příspěvky k historii a dialektologii českého jazyka, 1961, 153–156.
  • MSoČ 1, 2010, 81–85, 101.
  • Rusínová, Z. Tvoření slov v současné češtině, 1978, 29.
  • Šmilauer, V. Novočeské tvoření slov, 1971, 26–110.
  • TSČ, 1962, 37.
Citace
Zdenka Rusínová (2017): NÁZVY OKOLNOSTÍ. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/NÁZVY OKOLNOSTÍ (poslední přístup: 13. 8. 2020)

Další pojmy:

gramatika slovotvorba

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2020

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka