METANEGACE  (metajazyková negace)

Základní

↗Negace zpravidla ve dvojicích vět, kdy se při negaci predikátu na první pozici tento predikát nepopírá jako celek, nýbrž jen některá jeho významová složka, která může být nahrazena výrazem, který je s prvním výrazem v jistém sémantickém vztahu a může se objevit ve větě na druhé pozici. Typické příklady:

(1)

Dnes není venku teplo, je tam vedro

(2)

Já vás nepřipravím o svou přednášku, já vás jí ušetřím

(3)

Já si nemyslím, že to Jan udělal, já to vím

Pokud by byla pronesena pouze výpověď v pořadí první, mohli bychom ji chápat jako prostou větnou negaci a počítat s tím, že platí (presuponovaný/inferovaný) opak: „venku je chladno“, „přednáška bude“, „není pravda, že si myslím, že to udělal“. Výpověď v pořadí druhá však tento opačný význam ruší a nutí nás první výpověď reinterpretovat, a to v tom smyslu, že negace se týká pouze významu některé složky predikátu v první výpovědi, a tedy že presuponovaný význam neplatí. Reinterpretace je založena na popření významu jednoho slova a na dosazení jiného slova (jeho významu) do propozice tvrzené v první výpovědi, tj. „teplota venku je ještě vyšší, než čemu říkáme teplo“, „přednáška nebude, ale z jiného důvodu, než tvrdí první uvedený predikát“, „můj vyjádřený stupeň jistoty o platnosti propozice Jan to udělal je vyšší než u predikátu na první pozici“. Tato reinterpretace je pak dotvrzena výpovědí na druhé pozici (viz též ↗skalární implikatura). ✍Horn (2001) uvádí, že m. se zaměřuje nikoli na pravdivost n. nepravdivost propozice, nýbrž na její tvrditelnost v konkrétní výpovědi, tj. vyjadřuje námitku a následně opravu. Výpovědi s m. se zpravidla vyskytují ve specifickém kontextu, většinou reagují na předcházející výpověď jiného mluvčího a uvádějí jeho tvrzení na pravou míru, srov. též ✍Levinson (2000), popř. toto uvádění na pravou míru pouze předstírají. Výrazy takto mluvčím kladené do vztahu rektifikace jsou v č. vždy v pozici ↗rématu. Protože fakticky jde o výsledek řečového jednání, je povaha m. pragmatická.

Takto chápaný koncept metajazykové negace však není všeobecně přijímán; např. ✍Carston(ová) (1998) upozorňuje na skutečnost, že při obráceném pořadí podobných vět, např. (2a) Já vás ušetřím své přednášky, já vás o ni nepřipravím, se „korigující“ věta stává součástí kontextu, v němž se následně interpretuje věta s negací. Zatímco kontradiktoričnost obou vět zůstává stejná („P, nikoli P“ je stejné jako „nikoli P, P“) a nemění se ani metajazyková povaha negace, dochází k tomu, že negovaná věta je jako případ m. interpretována hned v prvním kroku a nedochází k žádné dvojí interpretaci (reinterpretaci), protože věta na první pozici jasně sděluje, že mluvčí s kladným protějškem („přednáška bude“) vůbec nepracuje. Rovněž operátor negace zde nezískává, na rozdíl od ✍Hornova (1985) názoru, žádný speciální pragmatický rys („namítám“) a může být interpretován standardně.

Rozšiřující
Literatura
  • Burton-Roberts, N. On Horn's Dilemma: Presupposition and Negation. JL 25, 1989, 95–125.
  • Carston, R. Negation, ´Presupposition´ and the Semantics/Pragmatics Distinction. JL 34, 1998, 309–350.
  • Foolen, A. Metalinguistic Negation and Pragmatic Ambiguity: Some Comments on a Proposal by Laurence Horn. Prg 1, 1991, 217–238.
  • Horn, L. R. Metalinguistic Negation and Pragmatic Ambiguity. Lg 61, 1985, 121–174.
  • Horn, L. R. Presupposition and Implicature. In Leppin, S. (ed.), The Handbook of Contemporary Semantic Theory, 1996, 299–319.
  • Horn, L. R. All John's Children are as Bald as the King of France: Existential Import and the Geometry of Opposition. The Papers of California Linguistic Society 33, 1997, 155–179.
  • Horn, L. R. A Natural History of Negation, 2001.
  • Kempson, R. Ambiguity and the Semantics-Pragmatics Distinction. In Travis, C. (ed.), Meaning and Interpretation, 1986, 77–104.
  • Levinson, S. C. Presumptive Meanings, 2000.
Citace
Milada Hirschová (2017): METANEGACE. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/METANEGACE (poslední přístup: 22. 9. 2020)

Další pojmy:

gramatika pragmatika

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2020

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka