KOMPLEXNÍ KOMPOZIČNÍ POSTUP

Základní

Typy slovotvorného způsobu ↗skládání (kompozice), při nichž je slovotvorný proces dvoustupňový (dvoufázový); na rozdíl od skládání čistého se spolu se skládáním (kompozicí) uplatňuje další slovotvorný způsob. Struktura takto tvořených kompozit je tedy slovotvorná, tj. formálně-sémantická, a je složitější než u kompozit tvořených čistým skládáním.

Při k.k.p. derivačně-kompozičním (kompozičně-derivačním) je skládání doprovázeno ↗derivací // odvozováním, tzn. že v členech kompozita jsou morfologicky obměněna obě (všechna) slova motivujícího spojení: romanopisec < psát romány, několikačlenný < několik členů. Onomaziologická (pojmenovací) báze je vyjádřena pouhým ↗slovotvorným formantem, onomaziologický (pojmenovací) příznak je vždycky složený ze slov motivujícího spojení, srov. volnostylař < volný + styl‑ař.

Při k.k.p. konverzně-kompozičním (kompozičně-konverzním) se vedle skládání uplatňuje ↗konverze // bezafixální derivace, tzn. že v členech kompozita jsou morfologicky obměněna obě (všechna) slova motivujícího spojení: hloubkoměr < měřit hloubku, krátkodobý < krátká doba. Onomaziologická báze je vyjádřena pouhým ↗slovotvorným formantem (morfologickou n. slovnědruhovou charakteristikou), onomaziologický příznak je vždycky složený ze slov motivujícího spojení, srov. čtyřstěn < čtyři + stěny ‑0, bělovousý < bílý + vous ‑ý, polosedě < půl + sedět ‑ě.

Při k.k.p. abreviačně-kompozičním (kompozičně-abreviačním) se spolu se skládáním uplatňuje ↗zkracování, tzn. členy kompozita se stávají slova (celá, mnohdy morfologicky obměněná, n. jejich ↗slovotvorný základ, n. ↗kmen) a zkráceniny (fragmenty) slov: hifivěž, akuvozík, motorest, bankomat. Toto tvoření se mnohdy stýká s ↗nevlastní kompozicí n. ↗čistou kompozicí; základní rozdíl spočívá v přítomnosti fragmentálního elementu (počátečních slabik n. písmen slov), srov. scifi-povídka < science fiction. ↗Slovotvorná motivace bývá nejasná, slova takto tvořená mívají rysy agramatičnosti, často spojují prvky domácí s cizími a bývají stylově příznaková (slangová, hovorová, neologická). Zvláštní, okrajový typ představují útvary, jejichž první člen má nelexikální povahu (LP-deska, beta-paprsek, CH3-skupina, x-krát); uplatňují se hlavně v některých oblastech odborného vyjadřování.

Rozšiřující
Literatura
  • Bozděchová, I. Tvoření slov skládáním, 1994.
  • Daneš, F. Faktor Rh/Rh faktor. 68, 1995, 176–182.
  • Hrbáček, J. Jazykové zkratky v češtině, 1979.
  • Martincová, O. & K. Buzzásyová. Neuzuální slovotvorba v západoslovanských jazycích. In Ohnheiser, I. (ed.), Slowotwórstwo/Nominacja. Komparacja wspólszesnych jezyków slowiańskich 1, 2003, 249–281.
  • 1, 1986, 462, 524.
  • TSČ, 1962, 66, 132.
Citace
Ivana Bozděchová (2017): KOMPLEXNÍ KOMPOZIČNÍ POSTUP. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/KOMPLEXNÍ KOMPOZIČNÍ POSTUP (poslední přístup: 20. 6. 2019)

Další pojmy:

gramatika slovotvorba

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2018

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka