↗Reference k jedinečným předmětům mimojazykové reality či možných světů: Ta Klára je pořád nemocná; Obě dcery (mi) odjely do Ameriky; Ty knihy stojí 20 korun (distributivně: ‘každá z knih stojí 20 korun’, kolektivně: ‘knihy jako (jeden) celek stojí 20 korun’). Standardně se rozlišuje:

1. specifická reference // definitní reference // určitá a určená reference, která se zpravidla signalizuje užitím specifických výrazových prostředků v ↗nominální skupině (↗NP/↗DP), tj. např. (a) ↗vlastních jmen: Klára miluje děti; (b) samostatných ↗deiktik (osobních zájmen, ukazovacích zájmen a adverbií) ve spojení s ↗gesty: Já se posadím tady, ty se posaď tam; Tohle mi podej; (c) určitých deskripcí, tj. nominálních skupin obsahujících ↗apelativum, resp. kombinace apelativ, zpravidla ve spojení s ↗determinátor/y (↗přídavnými jmény přivlastňovacími a ↗přivlastňovacími zájmeny, adj. typu zdejší, řečený, citovaný, zmiňovaný, ↗ukazovacími zájmeny typu ten(to), onen, (ten)týž, ten stejný, hov. ten samý, takový(to), tenhle(ten), tam(hle)ten). K determinátorům patří i ↗omezovací vztažná věta: To (Markovo / tvoje nové) pero leží na stole; Můžeš uvedený / ten příklad vypočítat?; Mluvila jsem s (tou) učitelkou, které se Pavlík tolik bojí.

2. nespecifická reference // indefinitní reference // určitá a neurčená reference: Někdo / kdosi / nějaký pán / jakýsi pán / jeden pán mi říkal, že...; viz ↗neurčité zájmeno.

Za speciální typ reference se v části lingvistiky pokládá nespecifická reference neurčitá // neurčitá a neurčená reference: Kterákoli žena / Jakákoli žena přijde, dostane...; viz ↗indefinitum libovolného výběru.