HROMADNÉ SUBSTANTIVUM (kolektivum)
Podskupina ↗singularií tantum. Označuje tvarem sg. soubor (souhrn, celek) jednotlivin téhož druhu. Pojem souborného množství je součástí jejich lexikálního významu a vyjadřuje se buď lexikálním významem slova (sémantická kolektiva: dobytek, hmyz), n. slovotvorně (slovotvorná kolektiva vznikající ↗modifikací, jsou tvořena sufixy ‑í, ‑oví, ‑stvo, ‑tvo, ‑ovstvo, ‑ctvo: listí, plachtoví, lidstvo, dělnictvo; viz ↗názvy hromadné. Označují názvy (a) lidských a zvířecích kolektivů (lidstvo, rolnictvo, mládež, drůbež, skot, brav), (b) rostlinných porostů (trní, hloží, křoví, mlází, stromoví), (c) souborů věcí a přírodních jevů (kamení, uhlí, peří, paroží, ráhnoví, zbroj, korespondence, učivo, haraburdí). Vzhledem k tomu, že označují celek složený z jednotlivin, lze počítat pouze celky, takže se pojí s ↗číslovkami druhovými: dvojí dobytek – skot a brav, devatero kvítí. Velikost celku se vyjadřuje prostřednictvím neurčitých číslovek a kvantitativních výrazů: mnoho nádobí, hromada uhlí, záplava korespondence).
Význam hromadnosti existuje i u subst., která mají běžně tvary sg. i pl., pokud označují soubor jednotlivin (tvar sg. stádo, hejno, kolektiv) a zároveň i větší počet souborů (tvar pl. stáda, hejna, kolektivy). Význam souborného množství mají i některá subst. užívaná převážně v pl. tvarech: peníze, bezobratlí, Přemyslovci; viz také ↗plurale tantum.
- AGSČ, 2013, 292–293.
- ČM, 1981.
- ČŘJ, 1996.
- Jirsová, A. Dynamika vztahů singuláru a plurálu u substantiv v češtině. SaS 42, 1981, 193–199.
- MČ 1, 1986.
- MČ 2, 1986.
- MSoČ 1, 2010, 137–138.
- PMČ, 1996.
- TSČ, 1962.
- TSČ 2, 1967, 477–493.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/HROMADNÉ SUBSTANTIVUM (poslední přístup: 12. 10. 2024)
CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny
Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2020
Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka