DEVERBÁLNÍ ADVERBIUM

Základní

V rámci klasické ↗OTS vzniká (a) ↗transpozicí, a to (i) ustrnutím přechodníků (kleče, sedě; počínaje // počínajíc, chtě nechtě // chtíc nechtíc, nehledě // nehledíc, soudě // soudíc); (ii) adverbializací přechodníků spojením předložky a přechodníku (viz ↗desubstantivní adverbium): vkleče, vsedě, vestoje; (b) ↗derivací od slovesných základů sufixy ‑mo a ‑ky (letmo, obkročmo, zkusmo; mlčky, plačky aj.). D.a. se tvoří zřídka. Vyjadřují dějovou průvodní okolnost.

Rozšiřující
Literatura
  • AGSČ, 2013.
  • ČŘJ, 1996, 119.
  • 1, 1986, 431–450.
  • MSoČ 1, 2010, 101, 103.
  • PMČ, 1995, 220.
  • Rusínová, Z. Tvoření slov v současné češtině, 1978, 46.
  • Rusínová, Z. Tvoření staročeských adverbií, 1984, 63–86.
Citace
Zdenka Rusínová (2017): DEVERBÁLNÍ ADVERBIUM. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/DEVERBÁLNÍ ADVERBIUM (poslední přístup: 21. 9. 2019)

Další pojmy:

gramatika slovotvorba

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2018

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka