DESUBSTANTIVNÍ ADJEKTIVUM RELAČNÍ

Základní

V rámci ↗OTS vzniká ↗mutací od substantivních základů. Určitost relace k substanci způsobuje, že adj. většinou nepodléhají subjektivnímu hodnocení, a pak je nelze stupňovat.

Tzv. posesivní // přivlastňovací adjektiva vyjadřují vztah (relaci) k osobě/osobám, zvířeti/zvířatům. Posesivitu vyjadřují jako specifický druh vztahu. Relace může být buď individuální, n. druhová:

Individuální posesivitu (n. jiný vztah), tj. k jedné osobě n. jednomu zvířeti, vyjadřují adj. se sufixy ‑ův‑ (‑ov(‑a), ‑ov(‑o)) připojované k živ.subst. mužského rodu a ‑in‑ (‑in(‑a), ‑in(‑o)) připojované k živ.subst. ženského rodu: přítelův, sestřina, medvídkovo. Tradiční termín pro ně je individuálně posesivní adjektivum. Nepřipojují se k substantivizovaným adj., k subst. typu kuře (s výjimkou okrajově tvořených derivátů od proprií, která ovšem někdy kolísají mezi vzory kuřesoudce: Hrabětova poezie, Knížetova díla, Dítětova žena), k víceslovným pojmenováním; méně obvyklé bývají u některých skloňovacích podtypů (např. dělnice, umělkyně); (viz ✍Kopáčková, 2013), a u neindividualizovaných názvů zvířat; k individualizaci dochází kotextem, pojmenováním vlastním jménem (Rekova bouda) a ↗deminutivem (medvídkovo brumlání). Viz také ↗posesivní -ův-/-in-adjektivum.

Druhová posesivita se vyjadřuje ↗konverzí k adjektivní složené flexi (vzor jarní) (‑í) (hadí); převážně jsou odvozovacími základy názvy zvířat, je‑li odvozovacím základem substantivum vzoru kuře, pak je konvertován rozšířený kmen kuř‑et‑e/kuř‑ec‑í (nestandardní alternaci t – č (jehněcí/jehněčí) lze interpretovat jako působení analogie), a sufixem ‑sk(‑ý) (s variantami ‑k(‑ý), ‑ovsk(‑ý), ‑ick(‑ý)), spojovaným s názvy osob: panský, chlapecký, otcovský, teroristický. Tradiční termín pro ně je druhově posesivní adjektivum. Viz také ↗posesivní ‑í‑adjektivum.

Relační adj. odvozená od apelativ a/nebo proprií označujících místo vyjadřují vztah k místu a tvoří se sufixy ‑n(‑í), ‑sk(‑ý), ‑k(‑ý), ‑ck(‑ý), ‑nsk(‑ý): podzemní, severský, šternberský, kežmarský, čeladenský, nigerijský, olomoucký, anglický, tatranský.

Relační adj. odvozená od názvů hmot a materiálů označují původ z látky, z rostliny apod. Produktivním sufixem je ‑ov(‑ý) (naftový, kakaový), neproduktivními sufixy jsou ‑ěn(‑ý)/‑en(‑ý) (měděný, kožený) a ‑n(‑ý) (ovocný).

Kromě uvedených významů, daných především povahou základového subst., existují významy d.a.r. dané kotextem. Vyjadřují tedy nespecifikovanou relaci k substanci, jsou paralelou k významům pádových forem: lednový – v lednu. Tato adj. se tvoří produktivními sufixy ‑ov(‑ý) (sluchový, fotbalový) a ‑n(‑í)‑/‑ovn(‑í) (hudební, činžovní), sufix ‑n(‑ý) je neproduktivní: jazykovědný, bílkovinný. Viz také ↗desubstantivní adjektivum kvalitativní.

Rozšiřující
Literatura
  • AGSČ, 2013, 198–206.
  • ČŘJ, 1996, 112–115.
  • Dokulil, Μ. Κ tvoření vztahových adjektiv od dvouslovných pojmenování. 12, 1974, 153–164.
  • Hanzalová, L. Přídavná jména tvořená k zeměpisným názvům zakončeným na ‑ie. 73, 1990, 46–48.
  • Havránek, B. Adjektiva bezpříznakový, bezpřízvučný, bezdrátový apod. SaS 7, 1941, 88–94.
  • Horecký, J. Systém desubstantívnych adjektiv. SaS 33, 1972, 130–132.
  • Kopáčková, L. Ke tvoření posesivních adjektiv na -in v češtině. In Klímová, J. (ed.), Gramatika a korpus 2012: 4. mezinárodní konference /CD/, 2013.
  • Křivan, J. Sémantická klasifikace relačních adjektiv. In Uličný, O. & O. Bláha (eds.), Úvahy o české morfologii. Studie k moderní mluvnici češtiny 6, 2013, 141–155.
  • 1, 1986, 350–370.
  • MSoČ 1, 2010, 99–102.
  • Nábělková, M. Vzťahové adjektíva v slovenčine, 1993.
  • PMČ, 1995, 165–170.
  • Polívková, Α. Tvoření přídavných jmen od víceslovných místních jmen. 65, 1982, 268–271.
  • Prouzová, H. Přivlastňovací adjektiva na ‑ův, ‑in v současné češtině. 47, 1964, 129–142.
  • Rusínová, Z. & D. Šlosar. Průřez vývojem slovotvorné soustavy adjektiv v češtině. SPFFBU A 15, 1967, 37–64.
  • Sedláček, M. Tvoření přídavných jmen přivlastňovacích od cizích příjmení. 67, 1984, 56–76.
  • Styblík, V. Přípona ‑itý, nebo ‑ký, nebo ‑cký. ČJL 33, 1982–1983, 177–178.
  • Šmilauer, V. Novočeské tvoření slov, 1971, 111–124.
  • Váhala, F. Trhosvinenský, či trhovosvinenský? 37, 1954, 254.
  • Viz také Adjektivum, Desubstantivní adjektivum kvalitativní, Posesivní -ův-/-in-adjektivum, Posesivní -í-adjektivum.
Citace
Zdenka Rusínová (2017): DESUBSTANTIVNÍ ADJEKTIVUM RELAČNÍ. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/DESUBSTANTIVNÍ ADJEKTIVUM RELAČNÍ (poslední přístup: 21. 9. 2019)

Další pojmy:

gramatika slovotvorba

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2018

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka