XENISMUS

Základní

1. Jazykový (i nejazykový) prvek, který odchýlením od normy platné v daném prostředí či kontaminací norem naznačuje cizost (příp. pseudocizost). V užším pojetí pouze odchylka intencionální, vzniklá úmyslnou imitací cizosti; ne tedy např. interference v řeči cizince učícího se jaz. ani odchylka od normy v zjednodušené mluvě s cizinci; jinou podstatu má též střídání kódů u bilingvních mluvčích (code switching). Pro x. je nutné, aby mluvčí i adresát svou kompetencí poznali prohřešek proti normě určitého jaz. a též rozuměli, že „chyba“ vznikla převzetím z normy jiného jaz.n. jejím napodobením, a to pro docílení humorného efektu, přiblížení cizího koloritu apod. Příklady z beletrie:

(1)

Cešky fójak, toprá fójak, kriplfójak pýt tapferfójak, moc rát měl cešky Rakušan. (J. Hašek, Osudy dobrého vojáka Švejka)

(2)

Není to stupidní? Úplně sexles. Američan nemůže říct, jestli jsem ženská nebo chlap […] Kdežto v Česku každej: Drahodobřevyhandlovalová. Já nevzdám své ová. Jsem pyšná na svůj matkový jazyk a sex. (J. Škvorecký, Trip do Česka)

(3)

Ráčte si v pšecíň pofjesit mandle a kapat. (L. Rosten, Pan Kaplan má třídu rád v překladu P. Eisnera)

Příklady aktualizačních x. z dopisů mladých lidí:

(4)

Jak se mash?; Nik mok (= nic moc).

(5)

Tak jsem tady a hned Tě čínsky pozdravím – Huázyízg, huázyízg.

Ke konvencionalizovaným x. se okrajově řadí i některé přezdívky národů a etnik, motivované např. typickými křestními jmény n.jaz. rysy daného etnika: ivan (Rus), icik (Žid), ťaman (Vietnamec), nemtudom (Maďar); srov. též přezdívky nář. mluvčích bulák (mluvčí z Domažlicka, podle nář. bul místo byl), maoista (mluvčí ze Slovácka, podle máuo místo málo) apod.

X. lze z hlediska strukturní typologie členit na foneticko-fonologické (též grafické), morfologické, lexikální, idiomatické, syntaktické, textové. Nejčastěji však jde o x. kombinované. Podle dichotomických diferencí týkajících se vzniku a výskytu lze rozlišovat (✍Moser, 1996) x.: (a) kontextové × implantované (kontextové jsou tvořeny odcizenými prvky jaz. kontextu, implantované jsou tvořeny prvky jaz. imitovaného), (b) redukované × plně dekódovatelné (v redukovaných jsou transparentní pouze konotace, v dekódovatelných i denotace), (c) interlingvální × intralingvální, (d) vzniklé z cizích prvků × využívající pouze kombinačních pravidel cizího jaz., (e) cizí × pseudocizí, (f) spontánní × konvencializované, (g) vágní × precizní (vágní nelze přiřadit k jednomu určitému jaz.). Překlad x. vyžaduje reflexi specifických rysů i vzájemných vztahů jaz. výchozího, cílového a imitovaného (srov. např. obtížnost překladu Haškova Švejka do něm.).

2. Rezultát mezijazykové interference, většinou podmíněné kontakty mezi lidmi, jazyky a kulturami (✍Daneš, 2002); viz ↗výpůjčka.

Rozšiřující
Literatura
  • Bratschi, R. Xenismen in der Werbung: die Instrumentalisierung des Fremden, 2005.
  • Daneš, F. Xenizmy v současné češtině. In Č-US 4, 2002, 29–35.
  • Ehlich, K. Xenismen und die bleibende Fremdheit des Fremdsprachenlerners. In Hess-Lüttich, E. (ed.), Integration und Identität, 1986, 43–54.
  • Hladká, Z. Cizojazyčné prvky v korespondenci mladých lidí. 86, 2003, 241–250.
  • Jung, M. Sprachgrenzen und die Umrisse einer xenologischen Linguistik. Jahrbuch Deutsch als Fremdsprache 19, 1993, 203–230.
  • Moser, W. Xenismen. Die Nachahmung fremder Sprachen, 1996.
  • Nekula, M. Stereotypy v lexikalizovaných etnických označeních. In Nebeská, I. & A. Macurová, A. (eds.), Jazyk a jeho užívání, 1996, 87–92.
  • Roche, J. Xenolekte, 1989.
Citace
Zdeňka Hladká (2017): XENISMUS. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/XENISMUS (poslední přístup: 19. 9. 2019)

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2018

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka