VAROVACÍ VÝPOVĚĎ

Základní

Výpověď, jíž se mluvčí snaží přimět adresáta k tomu, aby se vyhnul takovému jednání (chování), které by pro něho mohlo mít negativní následky. V teoriích, které nerozlišují mezi větou a výpovědí, se používá termín varovací věta. Tato ↗komunikační funkce obsahuje tedy dvě složky: výzvu + negativní důsledky v případě jejího nesplnění. Mají-li povahu sankcí, je výpověď interpretována jako výhrůžná výpověď. Na výrazové rovině se dvojsložkovost těchto aktů projevuje v tom, že jsou vyjadřovány souvětnými konstrukcemi: (a) souřadným souvětím se spojkou nebo: v první větě je imperativem vyjádřen akt „výzvy“, ve druhé větě s futurem je vyjádřena událost, která je spojkou nebo označena jako negativní alternativa nesplnění výzvy (1); viz VT (1985), kde jsou analyzovány i věty s příslovcem jinak; (b) podřadným souvětím podmínkovým (2); viz ✍Wunderlich (1976), ✍Karlík (1995):

(1)

a.

Umyj to nádobí, nebo se bude maminka zlobit

(varování)

b.

Vypni tu televizi, nebo ti dám pár facek

(výhrůžka)

(2)

a.

Jestliže budeš toho psa dráždit, (tak) tě kousne

(varování)

b.

Jestli neumyješ to nádobí, nepustím tě večer na diskotéku

(výhrůžka)

Ve vhodných komunikačních situacích může být jako „varování“ n. „výhrůžka“ interpretována výpověď vyjadřující jen jednu z obou složek, tj. s formou věty výzvové (Nedráždi toho psa!) n. s formou věty oznamovací (Ten pes tě kousne!; Že tě ten pes kousne!).

č. existují nadto ustálené (konvencializované) ↗komunikační výpovědní formy různého původu, které víceméně jednoznačně indikují (signalizují) obě zmíněné složky „varování“ a „výhrůžky“: Ne abys přišel pozdě!; Běda ti přijít pozdě!; Chraň se přijít pozdě!; Já ti dám přijít / chodit pozdě!.

Nepřímo (indirektně) bývá realizováno a indikováno „varování“ upozorněním na okolnosti (fakta), které presuponují při jejich nerespektování negativní konsekvence: Ta lávka je prohnilá?!; Ten pes kouše!; Padá omítka!  Jejich obsah musí být k varovné funkci v kauzálním (vysvětlovacím, zdůvodňovacím) vztahu typu „neboť“; srov.: Nedráždi toho psa, nebo tě kousne × (Nedráždi toho psa), neboť (ten pes) kouše. Výstražnost takových „oznamovacích“ výpovědí Ten pes kouše!; Kouření způsobuje rakovinu! bývá často příznakově indikována prozodicky, příznakovou ↗polokadencí. Výrazným způsobem vyjádření možných negativních konsekvencí jsou výstražné výpovědi: Nespadni!; Spadneš!; Že spadneš!; viz ↗indirektní realizace komunikační funkce.

Rozšiřující
Literatura
  • Fraser, B. Warning and Threatening. In Centrum 3, 1975, 169–180.
  • Grepl, M. Problematika klasifikace ilokučních aktů III. SPFFBU A 47, 1999, 95–100.
  • Hancher, M. The Classification of Cooperative Illocutionary Acts. Language in Society 8, 1979, 1–14.
  • Hirschová, M. Česká verba dicendi v performativním užití, 1988, 51–53.
  • Karlík, P. Studie o českém souvětí, 1995, 57–71.
  • Peetz, V. Promises and Threats. Mi 86, 1977, 578–581.
  • Romportl, M. Věty varovací. SaS 34, 1973, 71–73.
  • VT, 1985, 178–183.
  • Wunderlich, D. Studien zur Sprechakttheorie, 1976, 272–292.
Citace
Miroslav Grepl (2017): VAROVACÍ VÝPOVĚĎ. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/VAROVACÍ VÝPOVĚĎ (poslední přístup: 23. 2. 2020)

Další pojmy:

gramatika syntax pragmatika

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2018

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka