SYNTAGMA

Základní

Pravidelná konkrétní textová kombinace minimálně dvou (a obvykle různých) prvků, resp. jednotek libovolné jedné roviny (fonologické, morfologické, lexikální, ale v syntaxi i klauzové), založená na jejich ↗kompatibilitě, srov. zelený papír; s. je vytvářeno, generováno ad hoc, pro komunikativní potřeby chvíle. Na úrovni kombinace lexémové se mu říká kolokace. Pro každé s., které je obvykle jen binární povahy (pokud to je možné, lze řadu vícečlenných s. redukovat na binární), je závažné pořadí a textové sousedství. To však může být někdy porušeno, srov. otec čte, otec prý čte. Pro popis plné povahy je vedle délky s., počtu komponentů a pořadí důležitý i druh vztahu mezi komponenty a způsob jeho vyjádření (explicitně n. implicitně). S. vytvářejí různě zřetelný textový celek, resp. textovou jednotku (na níž je postavena veškerá základní syntax), a pro jejich charakterizaci platí pravidlo jak‑tak i. Typy s. jsou dány kombinatorickými možnostmi komponentů, na úrovni lexémové vedle kompatibility i jejich ↗kolokabilitou.

V oblasti ↗frazeologie a idiomatiky je na rozdíl od pravidelného textu a jeho neustálených syntagmat s. vždy ustálené, které se už znovu negeneruje, ale jen ze systému reprodukuje jako hotová jednotka a v textu se aktualizuje. Patří sem s. frazémů různých úrovní. S. a jeho typ je základním půdorysem pro strukturu frazému a jeho formální klasifikaci. Viz též syntagma v hesle ↗skladební dvojice a ↗dominace.

Rozšiřující
Literatura
  • Čermák, F. Frazeologie a idiomatika česká a obecná. Czech and General Phraseology, 2007.
  • Čermák, F. Lexikon a sémantika, 2010.
Citace
František Čermák (2017): SYNTAGMA. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/SYNTAGMA (poslední přístup: 21. 10. 2021)

Další pojmy:

syntax gramatika

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2020

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka