SUBSTANTIVUM S ADJEKTIVNÍM SKLOŇOVÁNÍM

Základní

V tradiční gramatice slova, která se analyzují jako výsledek substantivizace adjektiv ( 1, 1086:488). Mají flexi složené deklinace (typickou pro atributivní adjektiva (mladý, jarní) a jiné slovní druhy v pozici premodifikátoru substantiva (takový, pátý…)), ale jiné vlastnosti sdílejí se substantivy:

hajný, švagrová, mluvčí, vodné…

(a) Mají distribuci substantiv (Hajný // Myslivec zastřelil srnu), (b) nemohou být v pozici premodifikátoru substantiva (*hajný // mladý člověk), (c) objevují se u nich (shodné) premodifikátory (ten rudský hajný), relativní věty (hajný, kterého jsme potkali) i postnominální neshodné atributy (hajný z Rudy), (d) neobjevují se u nich adverbiální modifikátory (*velmi hajný; náš *dobře / dobrý známý umřel × náš dobře / *dobrý známý zpěvák umřel), (e) mají potenciál reference (hajnýi se svými psem), (f) mají syntakticky nezávislé číslo (potkal jsem hajného / hajné) i rod: vodné / *vodný / *vodná; jména s rysem [+hum] se mohou přechylovat: hajný > hajná (přičemž gramatické mask. je co do sexu svého referentu podspecifikované), deriváty ze struktur implikujících sex svého referentu [fem] jsou gramatická feminina tantum (kojná / *kojný, švagrová / *švagrový). Tvoří otevřenou množinu, což je dáno tím, že k nim patří derivačně produktivní typy, např. jména poplatků (školné, výkupné…). Většina členů této podmnožiny substantiv jsou slova, která nejsou homofonní s adjektivy (hajný, mluvčí, porybný, nákupčí, pokojská…), méně slov je homonymních s adjektivy: starý (= ‘šéf’ n. ‘manžel’), příbuzný, n. s verbálními adjektivy: vedoucí, trvalá… Očekávaně: Zatímco tranzitivní verbální adjektiva mohou (jsouce vlastně slovesa s adjektivní flexí) mít akuzativní komplement, homofonní substantiva licencují postnominální genitiv: muž vedoucí tuto stavbu × vedoucí této stavby.

Speciální skupinu tvoří substantiva tvořená z verbálních základů sufixem ‑n‑ a rodově specifikovaná jako feminina: podívaná, zmýlená, kopaná aj. Jsou derivována ještě předtím, než se verbální základ sloučí s reflexivem: podívat se > *podívaná se / podívaná × podívání se / podívání. Kromě názvů her jako kopaná, honěná se tvoří jen od prefigovaných základů (podívaná × *dívaná) a jen s minimem prefixů (podívaná × *dodívaná, ??zadívaná); tvoření není prediktabilní: Políbil ji na usmířenou ×  na *rozzlobenou. Názvy her a několik málo slov (např. podívaná, sekaná, trvalá …) mají úplnou distribuci substantiv, ale ostatní deriváty mají distribuci omezenou: (a) objevují se jen jako komplement předložky, typicky předložky na (Dodal na vysvětlenou × *Vysvětlená mi nestačí; vydat se do světa na zkušenou; přijít jako na zavolanou), jako komplement předložek jiných jen minimálně (Vrátil se s nepořízenou; Dostal za vyučenou); (b) nepřijímají premodifikátory (*Dodal na svou vysvětlenou; *Přišel jako na maminčinu zavolanou). Předložkové skupiny jsou syntakticky adjunkty a skupiny s předložkou na mají typicky účelovou interpretaci.

Existují také slova, která mají také flexi složené deklinace a se substantivy také sdílejí v povrchové syntaxi distribuci (a):

(1)

Včera jsem si koupil bílou košili, dnes si koupím zelenou // konvalinky

(2)

Raněný // Motocyklista zemřel

(3)

Pracující // Důchodci se těší na povánoční slevy

i vlastnosti (c) a (e), srov.:

(1c)

Včera jsem si koupil bílou košili

dnes si koupím pěknou zelenou

dnes si koupím zelenou, která se tak nešpiní

dnes si koupím zelenou z čisté bavlny

(1e)

dnes si koupím zelenoui, a tui si hned vezmu do divadla

Nesdílejí ale se s.s.a.s. vlastnost (b), tj. mohou být v pozici premodifikátoru substantiva (1b), ani vlastnost (d), tj. mohou se u nich objevit adverbiální modifikátory (1d), a ani vlastnost (f), tj. mají číslo a rod syntakticky závislé na substantivu (v konfiguraci pro shodu) (1f); navíc: pokud to jejich sémantika a forma dovolují, tvoří komparativ (1g):

(1b)

Včera jsem si koupil bílou košili

dnes si koupím zelenou košili

(1d)

dnes si koupím světle zelenou

(1f)

Včera jsem si koupil bílý svetr

dnes si koupím zelený

(1g)

Včera jsem si koupil zelenou košili

dnes si koupím ještě zelenější

Vlastnosti (b), (d), (f), (g) ukazují, že tato slova jsou adjektiva, která jsou premodifikátory nominálního výrazu, který v povrchové syntaktické struktuře nemá fonetickou realizaci: Jsou tedy součást nominální skupiny, a vlastnosti (a), (c) a (e) jsou tedy vlastnosti onoho nominálního výrazu bez fonetické realizace. Tato adjektiva jsou:

(i) premodifikátory nominálního výrazu, který je v povrchové syntaktické struktuře elidován (viz ↗elipsa), a tedy je z materiálu věty rekonstruovatelný; viz příklad (1):

(1)

Včera jsem si koupil bílou košili, dnes si koupím zelenou košili

(ii) premodifikátory nominálního výrazu s vlastnostmi osobního zájmena bez fonetické realizace, které se označuje jako malé pro (viz ↗prázdná kategorie), jaké je typicky ve větě: Eva // Ona // pro hrála. Typickou vlastností pro je to, že jeho interpretace je závislá na řadě faktorů, a podle toho lze rozlišovat:

(a) adj.pro generickým, tj. s interpretací jména s významem [člověk] (viz (2)), srov. také:

(4)

V autobuse bylo pět cestujících / raněných / hluchoněmých (= lidí)

Sytý hladovému nevěří (= člověk člověku)

(b) adj.pro, jehož význam a rod je brán z encyklopedických znalostí; např.:

(5)

Zavolám vrchního (= číšníka)

Pistáciová je dobrá (= zmrzlina)

Půjdeš na půlnoční? (= mši)

Jedu na konečnou (= zastávku)

Přijali ho na vysokou (= školu)

Máš rád vepřové? (= maso)

Rozšiřující
Literatura
  • Borer, H. & I. Roy. The Name of the Adjective. In Hofherr, P. C. & O. Matushansky (eds.), Adjectives. Formal Analyses in Syntax and Semantics, 2010, 85–114.
  • 1, 1986, 488–498, 587–591.
  • TSČ 2, 587–591.
Citace
Petr Karlík (2017): SUBSTANTIVUM S ADJEKTIVNÍM SKLOŇOVÁNÍM. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/SUBSTANTIVUM S ADJEKTIVNÍM SKLOŇOVÁNÍM (poslední přístup: 13. 6. 2021)

Další pojmy:

gramatika morfologie syntax

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2020

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka