SUBJACENCE (subjacency)
Syntaktická podmínka transformační generativní gramatiky, která omezuje posun elementů ve větě. Tato podmínka patří do teorie lokality, která se zabývá vzdáleností elementů v syntaktické struktuře. Cílem s. je shrnout co nejvíce různých omezení posunů z ostrovů (islands constraints, viz ✍Ross, 1967) do jedné strukturní podmínky; viz ↗ostrov. S. byla poprvé definována ✍Chomským (1973). Nejčastěji se používá definice ✍Chomského (1977), viz (1):
(1) […] a cyclic rule cannot move a phrase from position Y to position X (or conversely) in
… X … [α …[β … Y …] …] … X …, where α and β are cyclic nodes.
Podle (1) nemůže cyklický posun určité fráze překročit dva či více cyklických uzlů. Za cyklické (ohraničující) uzly ✍Chomsky (1977) považuje kategorie NP (pozdější DP) a S’ (pozdější CP). Podle jiných autorů jsou cyklickými uzly NP a S (pozdější IP či TP) a podle dalších je nutné cyklické uzly parametrizovat vzhledem k jednotlivým jaz., viz např. ✍Rizzi (1978) a ✍Sportiche (1981). Z definice (1) vyplývá, že dlouhé frázové posuny se musí odehrávat po malých krocích (které překročí maximálně jeden cyklický uzel). Tento úkol plní v pozdějším vývoji transformační generativní gramatiky ↗bariéry (✍Chomsky, 1986) a ↗podmínka fázové impenetrability (✍Chomsky, 2000; ✍Chomsky, 2001). S. se týká pouze cyklických pravidel (tj. wh‑posunů a posunů NP) a netýká se interpretativních pravidel, které se zabývají např. anaforickými vztahy elementů ve větě, ani postcyklických posunů, jako např. posunů klitik ve francouzštině.
Příklad (2a) představuje základovou větu, zatímco (2b) ukazuje, že posun PP přes jeden cyklický uzel (konkrétně NP) je gramatický. Pokud se však posun uskuteční přes dva cyklické uzly (dvě NP), porušuje to podmínku s. a věta je negramatická, viz (3a). Základová věta (3b) ukazuje, že negramatičnost spočívá opravdu v posunu:
(2) | a. | Jirka publikoval [NP článek [o příslovečných větách]] |
b. | [O čem]1 Jirka publikoval [NP článek t1]? | |
(3) | a. | *[O čem]1 Jirka prosazoval [NP publikaci [NP článku t1]]? |
b. | Jirka prosazoval [NP publikaci [NP článku [o vedlejších větách]]] |
Příklad (4) ukazuje totéž, nyní s cyklickým uzlem S’. Pokud se PP posune přes dva cyklické uzly (S’ a NP) a poruší s., věta je negramatická (4b), na rozdíl od věty bez posunu (4a):
(4) | a. | Jirka publikoval [NP článek, [S’ který se zabývá [příslovečnými větami]]] |
b. | *[Čím]1 Jirka publikoval [NP článek, [S’ který se zabývá t1]]? |
Identické chování příkladů (4) a (5) ukazuje, že nehraje roli, má‑li komplement slovesa inherentní (4), nebo strukturní pád (5):
(5) | a. | Jirka publikoval [NP článek, [S’ který analyzuje [příslovečné věty]]] |
b. | *[Co]1 Jirka publikoval [NP článek, [S’ který analyzuje t1]]? |
- Chomsky, N. Conditions on Transformations. In Anderson, S. R. & P. Kiparsky (eds.), A Festschrift for Morris Halle, 1973, 232–286.
- Chomsky, N. On Wh-Movement. In Culicover, P. & T. Wasow ad. (eds.), Formal Syntax, 1977, 71–133.
- Chomsky, N. Barriers, 1986.
- Chomsky, N. Minimalist Inquiries: The Framework. In Martin, R. & D. Michaels ad. (eds.), Step by Step. Essays on Minimalist Syntax in Honor of Howard Lasnik, 2000, 89–155.
- Chomsky, N. Derivation by Phase. In Kenstowicz, M. (ed.), Ken Hale: A Life in Language, 2001, 1–52.
- Rizzi, L. Violations of the Wh-Island Constraint in Italian and the Subjacency Condition. Montreal Working Papers in Linguistics 11, 1978, 155–190.
- Ross, J. R. Constraints on Variables in Syntax. Ph.D. diss., MIT, 1967.
- Sportiche, D. Bounding Nodes in French. The Linguistic Review 1, 1981, 219–246.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/SUBJACENCE (poslední přístup: 24. 4. 2024)
CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny
Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2020
Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka