SLUICING

Základní
Rozšiřující

↗Elipsa (výpustka) tázací věty kromě tázacího slova (✍Ross, 1969), viz (1). Eliptická tázací věta je interpretována na základě jiné (tzv. zdrojové) věty v předchozím jazykovém kontextu a může být rekonstruována na větu úplnou. Z typologického hlediska jde o velmi rozšířený typ elipsy (viz ✍Merchant, 2001):

(1)

a.

Rodiče jí něco koupili, ale nevím co

(= co jí koupili)

b.

Rodiče jí něco koupili – Co?

(= Co jí koupili?)

1 Vlastnosti sluicingu

S. může nastat buď ve vedlejší větě, viz (1a), n. v nezávislé větě v rámci dialogu (✍Sag & Gazdar ad., 1985; ✍Lobeck(ová), 1995), viz (1b). (Eliptickým nezávislým větám se též říká short question.) Tázací slovo (zájmeno, adverbium, determinant) v eliptické větě má ve zdrojové větě implicitní n. explicitní korelát v podobě neurčitého zájmena, adverbia n. nominální skupiny (někdo, něco, někdy, …, nějaký x, některý z x atd.), viz (2):

(2)

a.

Domluvil si práci v Tel Avivu, ale nevzpomínám si s kým

b.

Jestli se bude s někým v baru domlouvat, chci vědět s kým

c.

Mám do zítra přečíst nějakou knihu, jenže si nevzpomínám jakou

d.

Chtěli navštívit některé z místních muzeí, ale neřekli které

č. (a jiných slov. jaz.) dále platí, že tázací slovo:

(i) musí nést stejný pád jako jeho korelát ve zdrojové větě, čímž se s. v (3) liší od tzv. cleft sentences (4), ve kterých je tázací slovo vždy v nominativu:

(3)

a.

Jan někoho pozval, ale nevím koho / *komu / *kdo

b.

Jan někomu pomohl, ale nevím *kohokomu / *kdo

(4)

a.

Jan někoho pozval, ale nevím *koho / *komukdo to byl

b.

Jan někomu pomohl, ale nevím *koho / *komukdo to byl

(ii) nesmí být odděleno od předložky, která ho doprovází (na rozdíl např. od angl., kde lze předložku oddělit od jejího nominálního komplementu: Peter was talking with someone, but I don't know with whom/who):

(5)

Musel dostat od někoho informaci. A já se ptám, od koho / *koho

Stejně jako neeliptická tázací věta smí být i eliptická věta v podobě samotného tázacího slova dislokována do levé periferie hlavní věty, v níž je pronominalizována zájmenem to:

(6)

a.

Jan někoho pozval, ale koho (Jan pozval), to nevím

b.

Chtěli navštívit některé z místních muzeí, ale které (z místních muzeí chtěli navštívit), to neřekli

S. je možný i ve větách se dvěma tázacími slovy. Jde pak o tzv. multiple sluicing; viz ✍Takahashi (1994) pro japonštinu, ✍Merchant (2001) pro řečtinu, ✍Stjepanović(ová) (2003) pro srbštinu/chorvatštinu, ✍Grebenyova (2009) pro ruštinu, ✍Gruet-Škrabalová (2013) pro č., viz (7). Elipsu ve větách v (7) nelze považovat za pouhý gapping (tzn. elipsu finitního slovesa event. s dependenty), neboť gapping, jak lze vidět v (8), není možný v koordinacích se spojkou ale, ani ve vedlejších větách:

(7)

a.

Každý pozval někoho k tanci, ale nevzpomínám si kdo koho (sluicing)

b.

Věděl, že někdo někomu napsal, ale kdo komu, to netušil

c.

Věděl, že jeden z nich tomu druhému napsal, ale kdo komu, to netušil

(8)

a.

Jan pozval k tanci Evu, ale Pavel *(pozval k tanci) Zuzanu (gapping)

b.

Jan pozval k tanci Evu, protože Pavel *(pozval k tanci) Zuzanu

c.

Jestli Jan pozve k tanci Evu, tak Pavel *(pozve k tanci) Zuzanu

Příklady v (7) obsahují tedy s. se dvěma tázacími slovy, jejichž koreláty mohou být kvantifikační n. neurčitá zájmena, adverbia n. nominální skupiny (každý, někdo, některý x, někdo z nich, jeden z nich apod.). Typ korelátu určuje interpretaci tázacích slov v eliptické větě (stejná jako interpretace neeliptických otázek, multiple questions). V případě kvantifikačního korelátu v (7a) mají tázací slova distributivní interpretaci (jde o více párů); v případě existenciálních korelátů v (7b) mají tázací slova specifickou interpretaci (jde jen o jeden pár); v (7c) jde o specifickou interpretaci týkající se role každého jedince v předem daném páru (order reading). Eliptické otázky se dvěma sémanticky odlišnými tázacími slovy jsou obtížnější než otázky neeliptické, viz (9). Všechna tázací slova však mohou být koordinována, pokud mají neurčité koreláty, neboť ↗koordinace tázacích slov má vždy specifickou interpretaci, viz (10); viz ✍Lipták(ová), 2001; ✍Škrabalová, 2004; ✍Škrabalová, 2007:

(9)

a.

Potřebujeme vědět, co kdo viděl nebo slyšel včera v noci (ČNK)

b.

Včera v noci každý něco viděl nebo slyšel. ??Potřebujeme vědět, co kdo / kdo co

c.

?Každý si někde ukryl poklad, ale nevím kdo kde

(10)

a.

Někdo z vás včera v noci něco viděl nebo slyšel. Potřebujeme vědět, kdo a co

b.

Někdo si někde ukryl poklad, ale nevím kdo a kde

2 Teorie sluicingu

2.1 Pohyb × generování v CP (base‑generation)

Existují dva typy analýz s. (viz ↗elipsa): (i) ve strukturálních (syntaktických) analýzách má elidovaný materiál syntaktickou strukturu (odpovídající buď nevyslovenému lexikálnímu materiálu n. nulové proformě, event. nahrazené kopií antecedentu na rovině LF), (ii) v nestrukturálních (sémantických) analýzách žádný syntaktický materiál nechybí. V případě s. je však hlavním rozdílem mezi existujícími analýzami to, zda postulují pohyb tázacího slova do levé periferie věty, nebo ne (viz ✍Merchant, 2006).

Strukturální analýzy založené na fonologickém vymazání (viz ✍Ross, 1969; ✍Merchant, 2001; ✍Merchant, 2004; ✍Lasnik, 2001) postulují, že elipsa tázací věty (TP) následuje po extrakci tázacího slova do levé periferie (CP). To umožňuje přirozeně vysvětlit následující konektivní efekty (tzn. vliv elidovaného materiálu na zbylé složky): (i) identita pádu tázacího slova v eliptické a neeliptické větě, viz (3) výše, (ii) stejné chování předložek v eliptických a neeliptických větách (pied‑piping × preposition stranding), viz (5) výše, a (iii) možnost vázání reflexiv v tázací frází v eliptických a neeliptických větách, viz (11). Pro tyto analýzy je však problematické to, že tázací slovo ve s. nerespektuje zákaz pohybu ze syntaktických ↗ostrovů, např. pohyb ze vztažné věty ve (12):

(11)

Každý autori si koupil několik knih, ale kolik svýchi (vlastních), to nevím

(12)

a.

Pavel odešel dřív, protože ho někdo z hostů urazil, ale nechtěl mi říct kdo / *kdo z hostů Pavel odešel dřív, protože t ho urazil

b.

Potřebují najmout někoho, kdo mluví nějakým balkánským jazykem, ale nevím, kterým / *kterým (balkánským jazykem) potřebují najmout někoho, kdo mluví t

Ve strukturálních analýzách s nulovou proformou (✍Chung(ová) & Ladusaw ad., 1995; ✍Lobeck(ová), 1995) a v nestrukturálních analýzách (✍Williams, 1977; ✍Dalrymple(ová) & Schiebe ad., 1991; ✍Ginzburg & Sag, 2000) je tázací slovo generováno rovnou v CP, tzn. bez pohybu. Tyto analýzy tedy správně předpovídají, že s. nemusí respektovat zákaz pohybu ze syntaktických ostrovů ve (12), nevysvětlují však zatím uspokojivě ostatní výše zmíněné konektivní efekty.

2.2 Syntaktická analýza sluicingu ve slovanských jazycích

Syntaktické analýzy s. vycházejí z toho, že tázací slovo v eliptické větě má stejné vlastnosti jako v neeliptické větě. ✍Merchant (2001) tedy předpokládá, že pohyb tázacího slova do Spec‑CP v eliptických větách v angl. je motivován rysy [wh] a [Q] na hlavě C. Specifický rys E(lipsa) na lexikálně nulové hlavě C pak povolí fonologické vymazání (nevyslovení) tázací TP, je‑li její interpretace zajištěna jinou TP (antecedent) ve zdrojové větě, viz (13). Elidovaná TP a nefokalizovaná, tj. daná (given) část TP antecedentu, se musí vzájemně implikovat (viz ↗elipsa, tabulka 1).

(13)

John bought something, but I don't know [CP what[Wh, Q] [C° E[Wh, Q] [TP John bought]]]

Četné analýzy otázek s více tázacími slovy ve slov. jazycích ukazují, že pohyb těchto slov do levé periferie (CP) je motivován rysem Fokus, a ne rysem [wh]; viz ✍Bošković (1998); ✍Bošković (2002); ✍Stepanov (1998); ✍Stjepanović(ová) (2003); ✍Gruet-Skrabalová (2011); viz také multiple questions. Na základě těchto analýz navrhují ✍Stjepanović(ová) (2003)✍Grebenyova (2009), že i rys E povolující s. ve slov. jaz. je generován na hlavě Fokus, a ne na hlavě C, viz (14):

(14)

a.

Jan něco koupil, ale nevím [CP [FocP co[Foc] [Foc° E[Foc][XP Jan koupil t]]]]

b.

Každý někoho pozval, ale nevím [CP kdo [FocP koho [Foc] [Foc° E[Foc][XP t pozval t]]]]

Tato analýza implikuje (✍Grebenyova, 2009; ✍Gruet-Škrabalová, 2013), že za s. by mohly být považovány nejen eliptické věty s tázacími slovy, ale i eliptické věty s fokalizovanými referenčními složkami (DP) n. s kombinací těchto elementů, viz (15):

(15)

a.

Mohl to někdo udělat sekerou? – Spíš bych řekl, že mačetou (ČNK)

b.

Že Češi spolupracují s Francouzi je jisté, ale jestli Francouzi s Čechy, to už tak jisté není

c.

Každýněkým tancoval, ale kdo s Evou, na to si už nevzpomínám

Literatura
  • Bošković, Ž. Multiple Wh-Fronting and Economy of Derivation. In Curtis, E. & J. Lyle (eds.), Proceedings of the 16th West Coast Conference on Formal Linguistics, 1998, 49–63.
  • Bošković, Ž. On Multiple WH-Fronting. LI 33, 2002, 351–384.
  • Culicover, P. & R. Jackendoff. Simpler Syntax, 2005.
  • Dalrymple, M. Against Reconstruction in Ellipsis. In Elugardo, R. & R. J. Stainton (eds.), Ellipsis and Nonsentential Speech, 2005, 31–55.
  • Dalrymple, M. & S. Schiebe ad. Ellipsis and Higher-Order Unification. Linguistics and Philosophy 14, 1991, 339–452.
  • Ginzburg, J. & I. Sag. Interrogatives Investigations: The Form, Meaning and Use of English Interrogatives, 2000.
  • Grebenyova, L. Sluicing in Slavic. JSL 15, 2007, 49–81.
  • Grebenyova, L. Sluicing and Multiple Wh-Fronting. GLOW in Asia 5, 2009, 219–242.
  • Gruet-Škrabalová, H. Czech Questions with Two Wh-Words. In Kosta, P. & L. Schürcks (eds.), Formalization of Grammar in Slavic Languages, 2011, 179–192.
  • Gruet-Škrabalová, H. Le sluicing multiple dans les langues slaves et les séquences de deux interrogatifs dans le ČNK. Referát v projektu Approches typologiques des constructions elliptiques, Univ. Paris 7, 2013.
  • Chao, W. On Ellipsis. PhD. diss., Univ. of Massachussets, 1987.
  • Chung, S. & W. Ladusaw ad. Sluicing and Logical Form. NLS 3, 1995, 239–282.
  • Lasnik, H. When You Can Save a Structure by Destroying it? In Kim, M. & U. Strauss (eds.), NELS 31, 2001, 301–320.
  • Lipták, A. On the Syntax of WH-items in Hungarian, 2001.
  • Lobeck, A. Ellipsis: Functional Heads, Licensing and Identification, 1995.
  • Merchant, J. The Syntax of Silence: Sluicing, Islands, and the Theory of Ellipsis, 2001.
  • Merchant, J. Fragments and Ellipsis. L&P 27, 2004, 661–738.
  • Merchant, J. Sluicing. In Everaert, M. & H. van Riemsdijk (eds.), The Blackwell Companion to Syntax 4, 2006, 271–291.
  • Ross, J. R. Constraints on Variables in Syntax. PhD. diss., MIT, 1967.
  • Ross, J. R. Guess who? In Binnick, R. I. (ed.), Papers from the 5th Regional Meeting of Chicago Linguistic Society, 1969, 252–286.
  • Sag, I. A. & G. Gazdar ad. Coordination and How to Distinguish Categories. NLLT 3.2, 1985, 117–171.
  • Stepanov, A. On Wh-Fronting in Russian. In NELS 28, 1998, 453–467.
  • Stjepanović, S. Multiple Wh-Fronting in Serbo-Croatian Matrix Qustions and the Matrix Sluicing Constructions. In Boeckx, C. & K. Grohmann (eds.), Multiple Wh-Fronting, 2003, 255–284.
  • Škrabalová, H. Recherches sur la syntaxe et la sémantique des expressions coordonnées, avec application particulière à la coordination nominale en tchèque. PhD. diss., Université Paris 3, 2004.
  • Škrabalová, H. Conjoined Wh-Items. In Dočekal, M. & P. Karlík ad. (eds.), Czech in Generative Grammar, 2007, 161–174.
  • Takashaki, D. Sluicing in Japanese. Journal of East Asian Linguistics 3, 1994, 265–300.
  • Williams, E. Discourse and Logical Form. LI 8, 1977, 101–139.
Citace
Hana Gruet Škrabalová (2017): SLUICING. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/SLUICING (poslední přístup: 20. 8. 2019)

Další pojmy:

gramatika syntax

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2018

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka