SLOVNÍKOVÁ DEFINICE

Základní

Výklad významu ↗lexému (zastoupeného heslovým slovem, ↗lemmatem) v rámci mikrostruktury slovníku (↗výkladový slovník). V č. lexikografické praxi se užívají především tři základní typy: (1) Výklad denotativní (popř. výklad ostenzivní); ten se týká zvl. lexémů označujících substance, vlastnosti a od nich odvozené děje vnímatelné smysly, zejm. zrakem, sluchem, někdy i hmatem. Výklad odkazuje většinou pomocí přirovnání na mimojazykovou skutečnost, jde při něm o nepřímou ↗ostenzi. Příklady ze SSJČ, 1960–1971: červený ʻmající barvu krve, květu vlčího máku apod.̕, bublati ʻvydávat zvuk jako vařící se voda, jako vzduch unikající z proudu vodyʼ. (2) Výklad logický (definice intenzionální) je nejčastější a vyjadřuje nejbližší rodově nadřazenou představu, tj. genus proximum, a specifické diference definovaného, tj. differentia specifica, např. křeslo ʻpohodlné sedadlo s opěradlyʼ. (3) Výklad popisný (definice extenzionální) je podobný a podává výčet všech podstatných, popř. doplňujících rysů definovaného. Genus proximum tu může být definován, doplněn (a) kvalitativními prvky, např. hrnec ʻválcovitá kuchyňská nádoba opatřená jedním n. dvěma uchy, obyč. poněkud vyšší než širšíʼ, (b) okolnostními prvky, zejména funkcí n. účelem (definice teleologická), např. pero ʻnástroj ke psaní, kreslení apod.ʼ, (c) kombinací obou předcházejících způsobů, např. vana ʻvelká nádoba ke koupání, zprav. podlouhlého tvaruʼ. Všechny tři definiční typy se však často prostupují.

U slovotvorně motivovaných slov se výklady liší podle onomaziologických kategorií (viz ↗OTS). U subst. kategorie mutační (↗mutace) se naznačí slovotvorná struktura a význam se vyloží pomocí diferenčních ↗sémů, např. učitel ʻčlověk, který učíʼ. Tento typ výkladu nelze užít tam, kde mezi významem slovotvorným a významem lexikálním došlo ke specifikaci n. posunu (viz ↗lexikalizace), např. kavárna je z hlediska slovotvorného významu ʻuzavřený prostor, který nějak souvisí s kávou, resp. kde je k dispozici kávaʼ, nevyplývá z něj však, že je to ʻhostinský podnik, kde se káva prodává a kde se prodávají i jiné nápoje, popř. menší jídlaʼ. U subst. kategorie modifikační (↗modifikace) a kategorie transpoziční (↗transpozice) je naznačení diferenčních sémů jen nepřímé. U kategorie modifikační, kde jde o deminutiva, augmentativa a přechýlená slova, se někdy tyto lexikální jednotky přihnízdovávají ke slovu fundujícímu (jde o významy derivované pravidelně), např. králíkkrálíček.

V lexikografické praxi je chybná definice kruhem, kdy k definici slova A je užito slova B (C, D, …) a k definici slova B (C, D, …) je naopak užito slova A, např. subst. gram je definováno jako ʻtisícina kilogramuʼ a subst. kilogram jako ʻtisíc gramůʼ.

Rozšiřující
Literatura
  • Ayto, J. The Vocabulary of Definition. In Goetz, D. & T. Herbst (eds.), Theoretische und praktische Probleme der Lexikographie, 1984, 50–62.
  • Blatná, R. Metajazyk v lexikografii. In Čermák, F. & R. Blatná (eds.), Manuál lexikografie, 1995, 72–89.
  • Boguslawski, A. Język v slowniku, 1988.
  • Hanks, P. Definitions and Explanations. In Sinclair, J. (ed.), Looking up. An Account of the COBUILD Project in Lexical Computing, 1987, 116–136.
  • Hartmann, R. R. K. & G. James. Dictionary of Lexicography, 1998.
  • SSJČ, 1960–1971.
Citace
Renata Novotná (2017): SLOVNÍKOVÁ DEFINICE. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/SLOVNÍKOVÁ DEFINICE (poslední přístup: 17. 12. 2018)

Další pojmy:

lexikologie lexikografie

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2018

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka