SAMOSTATNÝ VĚTNÝ ČLEN
V tradiční syntaxi souhrnný název pro výraz buď předsunutý (viz ↗předsouvání) před výpověď (1), anebo naopak dodatečně k výpovědi připojovaný (viz ↗parcelace) (2):
(1) | Do Prahy // Praha, tam jezdím rád |
(2) | Byl jsem taky v Německu – dvakrát |
Alternativní termín k s.v.č. je osamostatňování větných členů: zdůrazňuje procesuální pohled na realizaci vět (výpovědí) v promluvových aktech. Základní funkční výklad procesu osamostatňování leží v rovině ↗AČ výpovědi, tj. v charakteristice, zda a za jakých podmínek mají osamostatněné „větné členy“ povahu tématu n. rématu.
Jevy terminologizované v názvu s.v.č. se tradičně, ale nikoli právem chápou jako jeden z jevů tzv. nepravidelností větné stavby; původ tohoto pojetí je u Šmilauera. Jisté korekce větněčlenského přístupu k předsouvání a sukcesivnímu připojování prvků přinesla lingvistika zabývající se principy výstavby projevů mluvených, zvl. pak nářeční syntax.
- Bajzíková, E. Osamostatnené vetné členy. SR 31, 1966, 136–141.
- Balhar, J. Samostatné větné členy v lašských nářečích. In Slezský sborník, 1961, 239–246.
- Hausenblas, K. O studiu syntaxe běžně mluvených projevů. In OSS, 1962, 313–323.
- Hrbáček, J. Funkce tzv. samostatného větného členu. SlavPrag 8, 1966, 347–355.
- Hrbáček, J. Syntaktická funkce tzv. samostatného větného členu ve spisovné češtině. NŘ 51, 1968, 129–137.
- Chloupek, J. Promluvové faktory v syntaktickém systému mluvené řeči, zvláště nářečí. SlavPrag 4, 1962, 313–319.
- Koževniková, K. Některé vztahy obsahové a výrazové výstavby v nepřipraveném mluveném projevu. SlavPrag 10, 1968, 329–336.
- MČ 3, 1987, 679–685.
- Müllerová, O. K syntaxi nepřipravených souvislých mluvených projevů (Přídatné výrazy a konstrukce). SaS 27, 1966, 118–126.
- NS, 1966, 39–40.
- Sbg, 1972, 164–170.
- Šipková, M. Stavba věty v mluvených projevech. Syntax hanáckých nářečí, 1993, 146–153.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/SAMOSTATNÝ VĚTNÝ ČLEN (poslední přístup: 25. 4. 2024)
CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny
Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2020
Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka