RELAČNÍ OBJEKT

Základní

V toponomastice (↗onomastika) označení objektu, jehož pomocí se v ↗toponymech (především v ↗pomístních jménech) vyjadřuje poloha pojmenovávaného objektu. Rozlišují se tři typy:

1.1 R.o. je důležitým orientačním bodem v okolí pojmenovávaného objektu. Jsou jím nejčastěji terénní útvary, vody, pozemky, rostliny, cesty, stavby a sídliště: U hrušky, Podlesí, Za drůbežárnou − pole. 1.2 R.o. představuje celek pojmenovávanému objektu nadřazený, ale ten nemusí být ve jméně vyjádřen (katastr obce, trať složená z menších pozemků). Pomístní jméno pak vyjadřuje, v které části r.o. se pojmenovávaný objekt nachází: Zadky − pole na konci katastru. 1.3 R.o. je název osoby; ve spojení s předložkou většinou nevyjadřuje skutečné místní vztahy, nýbrž různě motivovanou relaci k osobě. Osoby v pomístních jménech uváděné buď v příslušných místech bydlí n. něco vlastní, anebo jsou spojovány s pojmenovávaným objektem na základě jisté události: Pod Pavlem − pole za usedlostí, příp. pozemkem Pavla, U Karáskových − usedlost Karáskovy rodiny a její okolí, U zabitého letce − místo, kde bylo ve válce sestřeleno letadlo atp.

2. V antroponomastice (↗onomastika) se relačním objektem rozumí osoba, jejíž vlastní jméno se stalo základem nového ↗antroponyma; např. v archaických synovských pojmenováních typu otec Michal, syn Michálek, v ↗přezdívkách, např. Kraťas < příjmení Krátký.

Rozšiřující
Literatura
  • Harvalík, M. Synchronní a diachronní aspekty české onymie, 2004, 82–96.
  • Pleskalová, J. Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku, 1992, 23–26.
  • Šrámek, R. Pomístní jména typu „Za lesem, Na nivě“. ZMK 21, 1980, 638–650.
  • ÚOO, 1999, 18.
Citace
Jana Pleskalová (2017): RELAČNÍ OBJEKT. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/RELAČNÍ OBJEKT (poslední přístup: 25. 2. 2020)

Další pojmy:

onomastika

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2018

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka