PROPOZIČNÍ A POLYPROPOZIČNÍ MONOSUBJEKTOVÝ FRAZÉM

Základní

Frazém mající funkci věty, resp. větou vyjádřené ↗propozice tvořené různými strukturními kombinacemi komponentů (a) lexikálních n. kolokačních, anebo (b) propozičních (klauze), které mají vždy jediného mluvčího (na rozdíl od ↗frazémů polypropozičních intersubjektových); viz ↗frazeologie a idiomatika. Srov. (a) Ani kuře zadarmo nehrabe, Leze mu tlustý do tenkýho, Zlatý voči!, To zrovna!, Já (v)o voze a von vo koze, Až po vás!, To si piš!; (b) Jak si kdo ustele, tak si lehne, Komu dal pánbu úřad, tomu dal i rozum, Prodej písničku a kup si notu!, Povídali, že mu hráli!, Kde se vzal, tu se vzal… Na rozdíl od ↗frazémů kolokačních verbálního typu je zde obvykle pevně dán subjekt, a nelze je tedy převádět, redukovat na inf.; srov. Dílo chválí mistra, To jsou věci!, které jsou zcela neměnné i v dalších aspektech. Řada těchto frazémů však omezeně některé gramatické transformace připouští, srov. plurál u To si piš!, os. a čas u S tebou je kříž apod.

Funkčně lze podle místa v komunikaci vydělit aspoň čtyři hlavní jejich typy: frazémy s funkcí (a) vokativní: Ten mi může bejt ukradenej!, Ty ses zbláznil!; (b) tematickou: Vzduch je čistý, Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá; (c) mediální: Mám to na jazyku a (d) situační: Tobě se to mluví! Vyjadřují různé vztahy mluvčího k posluchači, tématu, médiu komunikace (jaz.) a situaci; funkce se však různě kříží a kumulují.

S výjimkou přísloví se oblasti propozičních frazémů dlouho systematická pozornost nevěnovala, odtud i nedostatečná terminologie, často se překrývající n. vágní, anebo chybějící pro některé podoblasti vůbec (srov. Moc se, má panenko, moc se ptáš). K tradičním a známým termínům a pojmům se zde řadí přísloví a pranostiky, původně patřící dohromady, vyjadřující zkušenost didakticky sdělovanou posluchači. Z méně známých výrazů lze vyčlenit aspoň typ frazémů (a) normativních, (b) kontaktových, (c) institucionalizovaných, (d) žertovných a (e) personifikujících; hranice jsou však splývavé a je tu mnoho synonymie, též podle individuálního úzu a úzu v různých disciplínách.

Takto lze řadit k výrazům typu (a) apotegma, aforismus, axiom, maxim, které všechny mají společné rysy jadrného krátkého výrazu zobecňujícího a normujícího poučení, zásadu či pravdu pro ostatní (s odlišnými rysy dalšími, např. navrhované zásady u aforismu, nedokazovatelné pravdy u axiomu či absolutního základu u maximu ap.); srov. Padni komu padni. Neprávem se k nim přidává adagium, což je jen synonymum k přísloví. K výrazům (b) patří nejrůznější pozdravy, výrazy díků a kontaktu, přípitky apod., zatímco k (c) se řadí formule a některé stereotypy. Frazémy žertovné (d) zahrnují především wellerismy, založené na vtipném a obvykle absurditu vyvolávajícím individuálním dodatku k nějakému známému frazému, výroku apod., srov. Vono se řekne semenec  ale zobat ho z láhve; S poctivostí nejdál dojdeš – Mařenka s ní došla na kraj lesa. Frazémy personifikující (e) zahrnují většinou osobní průpovídky (srov. Nerudova pana Rybáře Djó móře, proč nežijeme u móře?), citáty, hesla, slovní hříčky, anekdoty (Rovnost, volnost, bratrství; V kapli plakal pan kaplan) apod. Do takovéto zkusmé klasifikace se však mnoho typů nevejde, a tak je třeba zmínit jako stranou stojící alespoň hádanky, zaříkávadla, zaklínadla, říkanky, motta aj. SČFI (2009) obsahuje 10 056 propozičních frazémů všech typů (včetně nepočetných intersubjektových), které jsou takto největší funkčně vymezenou oblastí frazeologie.

Rozšiřující
Literatura
  • Čermák, F. Frazeologie a idiomatika česká a obecná. Czech and General Phraseology, 2007.
  • SČFI, 2009.
  • Viz též Frazém a idiom.
Citace
František Čermák (2017): PROPOZIČNÍ A POLYPROPOZIČNÍ MONOSUBJEKTOVÝ FRAZÉM. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/PROPOZIČNÍ A POLYPROPOZIČNÍ MONOSUBJEKTOVÝ FRAZÉM (poslední přístup: 13. 11. 2024)

Další pojmy:

frazeologie a idiomatika

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2020

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka