PRAGMATONYMUM

Základní

Součást systému ↗chrématonym, a to podsystému jmen pojmenovávajících výsledky lidské činnosti v podobě spotřebních či užitkových předmětů; tato jména jsou prostředkem kontaktu mezi spotřebitelem a výrobkem.

(1) P. je vlastní jméno sériově vyráběného průmyslového výrobku – ↗sérionymum, tj. výrobku jednoho typu (namáčecí prostředek Namo, hodinky Prim, auto Škoda Superb). Pro jejich vytváření jsou typické určité postupy. Jako p. se volí (a) jiná propria, nejčastěji antroponyma (tvarohový krém Míša, cigarety Petra, časopis Katka, svetr Claudia), dále toponyma (sluneční brýle Sahara, pivo Staropramen, okurky Znojmia), (b) apelativa, obvykle s věcným vztahem k výrobku a jeho vlastnostem, např. též z oblasti fauny, flory (pivo Platan), mineralogie (nápoj Magnesia), z výrazů vyjadřujících vlastnost výrobku jako např. jeho složení (Čokopiškoty), tvar (sušenky Esíčka), vzbuzující různé asociace a konotace, např. dojem rychlosti (noviny Blesk, kapesníčky Tempo); patří sem i apelativní popisná pojmenování označující druh a složení výrobku, obvyklá u potravinářských výrobků (Zakysaná smetana, Pomazánka a la krab); (c) uplatňují se i různé slovotvorné postupy, často na principu neologismů a bez sémantického vztahu k výrobku (odmašťovač Bril); (d) využívají se cizí jaz., zvláště angl. (Body Lotion), kompozita jsou obvyklá v oblasti kosmetiky a farmaceutiky (Vitasprint B12, Biofax).

(2) P. je též vlastní jméno polnohospodářsky vypěstovaných odrůd (jablko Sparťan, brambora Radka) a plemen (slepice Vlaška, králík Český strakáč). I tato p. vznikají ze základu propriálního, antroponymického i toponymického, označujícího místní původ výrobku. Propracované jsou podle ✍Kornellye (2007) např. systémy p. českých a moravských odrůd vinné révy a z ní vyráběných lahvových vín. V jejich názvech se uplatňují jak antroponyma (víno Ludmila, Svatý Urban, Dačického pohár), tak i toponyma se vztahem k oblasti pěstování révy či výroby vína (Karlštejnské, Pálava, Karlovické ohnivé, Mikulovská romance, Valdický sylván). Jména sériově vyráběného lahvového vína stojí na hranici prostupné se sérionymy. Viz též ↗chrématonymický objekt.

Rozšiřující
Literatura
  • Garanćovská, L. Modelové poniatie pragmatonym. AOn 51, 2010, 470–496.
  • Jílková, M. Onymicko-apelativní charakter světa produktů a zboží. ČDS 15, 2007, 120–125.
  • Knappová, M. Funkční a jazykově kulturní aspekty pragmatonym. CHHTP, 1989, 27–34.
  • Knappová, M. Názvy výrobků z hlediska funkčního a jazykového. 75, 1992, 113–119.
  • Knappová, M. Namen von Sachen. NEIHO II, 1996, 1567–1572.
  • Kornelly, J. Oionyma čili jména moravských a českých vín. ČDS 15, 2007, 134–139.
  • Majtán, M. Klasifikácia chrématonymie. CHHTP, 1989, 7–13.
  • Provaz, L. Analýza pragmatonym automobilů. OS 2, 2002, 135–144.
Citace
Miloslava Knappová (2017): PRAGMATONYMUM. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/PRAGMATONYMUM (poslední přístup: 14. 12. 2024)

Další pojmy:

onomastika lexikologie

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2020

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka