POREJONYMUM

Základní

Jméno sériově vyráběného průmyslového výrobku sloužícího jako pravidelný dopravní spoj. P. náleží do systému ↗chrématonym, a to do jejich subsystému vlastních jmen pojmenovávajících výsledky společenské činnosti. P. jsou tvořena obvykle z ↗antroponym a ↗toponym. Patří sem jména (1) kolejnicových dopravních prostředků jezdících po železnici, pojmenovaných (podle ✍Hubáčka, 2009) nejčastěji (a) jmény významných osobností (expres: Jaroslav Hašek, jezdící na trase: Praha – Budapešť, Leoš Janáček: Praha – Žilina, Jan Jesenius: Budapešť ‒ Praha ‒ Hamburk), (b) jmény obyvatelskými (Ostravan: Třinec – Praha, Košičan: Praha – Košice), (c) jinými antroponymy (Junák: Plzeň – Brno, Slovan: Bratislava – Praha), (d) názvy geografickými, a to ↗hydronymy (Jadran: Praha – Split, Punkva: Brno – Praha), ↗oronymy (Beskyd: Praha – Žilina, Praděd: Brno – Jeseník), ↗oikonymy (Hungaria: Berlín – Praha – Budapešť). Mnohá hnací vozidla lokomotiv parních, motorových i elektrických získávají též slangové propriální označení, které se často užívá i ve významu apelativním a je na hranici propriálnosti (↗proprium), což se odráží i v pravopisu těchto p. (Cecilka/cecilka, Karkulka/karkulka, Hurvínek/hurvínek, Hektor/hektor aj.; u vlakového spoje označovaného služebně SC Pendolino se pendolino užívá již rovněž jako apelativum). Nově byla vlastní jména vlakových spojů zpracována v monografii ✍Ficnarové (2013). Dále do porejonym patří (2) jména vodních dopravních prostředků plujících jednak na vnitrostátních vodách (parníky Vyšehrad, Orlík, Lipno), jednak užívaných též v námořní dopravě (parníky Ostrava, Lidice). Stálá obměna, inovace a doplňování zejména námořního lodního parku si vyžaduje i odpovídající dynamický vývoj porejonym, a to s akceptováním mezinárodních legislativních aspektů jejich volby, přičemž některá pojmenování téže lodi se (podle ✍Kuby, 2007) v závislosti na historickém vývoji vícekrát měnila (např. něm. kolesový parník Bismarck přejmenovaný na Heernkretschen (= Hřensko), získaný po 1. světové válce v ČSR v rámci finanční náhrady válečných škod, byl nasazen na vltavskou linku jako Palacký, po opravě lodi byl přejmenován na Štěchovice). Jako pravidelný dopravní spoj slouží i autobusy, které získávají (podle názoru M. Knappové) jen neoficiální slangová označení v podobě obyvatelských jmen místa, kde mají konečnou stanici (např. spoj Praha – Špindlerův Mlýn je zván Špindlák, podobně autobus Praha – Vrchlabí je pro pasažéry Vrchlabák). – Pojmenování sériově vyráběných dopravních prostředků nesloužících jako pravidelné dopravní spoje, jakými jsou automobily, motocykly a některá letadla, nepatří do p., ale do ↗sérionym.

Rozšiřující
Literatura
  • Ficnarová, M. Vlastní jména vlakových spojů (porejonyma) na území ČR v letech 1993‒2013, 2013.
  • Hubáček, J. K propriím na železnici. In Harvalík, M. & E. Minářová ad. (eds.), Teoretické a komunikační aspekty proprií, 2009, 283‒286.
  • Knappová, M. Namen von Sachen (Chrematonymie). In NEIHO II, 1996, 1567‒1572.
  • Kuba, L. Proces přejmenovávání lodí. In Moldanová, D. & M. Čechová ad. (eds.), Konec a začátek v jazyce a literatuře, 2001, 140‒148.
  • Kuba, L. Proces nominace dopravních prostředků provozovaných na území našeho státu. AOn 48, 2007, 79‒107.
Citace
Miloslava Knappová (2017): POREJONYMUM. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/POREJONYMUM (poslední přístup: 13. 11. 2019)

Další pojmy:

onomastika

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2018

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka