PLURALE TANTUM  (pomnožné substantivum)

Základní

Plurál: pluralia tantum. Substantivum užívané pouze ve tvarech plurálu; označuje se jím jak množství, tak jednotlivina: Housle *je / jsou ve skříni. Pl. tvary jsou u p.t. bezpříznakové, nevypovídají nic o množství. Význam mnohosti se u nich vyjadřuje pomocí ↗číslovek souborných a ↗číslovek druhových: jedny housle – dvoje housle, n. je odvoditelný z kontextu: Vánoce jsme slavili každý rok na chalupě × Letos o Vánocích jsme byli doma. P.t. jsou rodově nevyhraněná, což souvisí s rodově unifikační tendencí v pl., která se projevuje ve jmenné flexi; srov. i kolísání mezi mask.fem.: Vánoci/Vánocemi, Velikonoci/Velikonocemi. P.t. pojmenovávají substance charakteristické rysem složenosti a nepřesné ohraničenosti; jde zvl. o:

(1) názvy (a) částí těla (mluvidla, plíce, játra, vnitřnosti), (b) oděvů (kalhoty, plavky, šaty, svršky), (c) nemocí (spalničky, zarděnky, neštovice), (d) nástrojů (kleště, štípačky, nůžky, nosítka), (e) svátků a slavností (Vánoce, Velikonoce, Letnice, narozeniny, dožínky, vdavky), (f) míst (Vary, Vršovice, Háje, Uhry, Krkonoše), (g) her (karty, kostky, kuličky, kuželky);

(2) některá látková jména, např. názvy (a) potravin (ledvinky, drůbky, halušky, nudle, povidla), (b) produktů (mydliny, otruby), zbytků (splašky, pomyje);

(3) některá konkréta (a) se společným rysem složenosti, soubornosti (peníze, drobné, finance, reálie, insignie), (b) názvy písemností (anály, akta, memoáry, paměti, noviny).

Na přechodu mezi pravými p.t. a substantivy s plně vyvinutou opozicí sg. × pl. stojí jména s převahou pl. tvarů; tvary sg. jsou příznakové. Jedná se o subst. označující objekty, které se zpravidla vyskytují v množství, tj. o názvy (a) částí těla (vousy, vlasy, chlupy, vrásky), (b) obuvi a oděvů (boty, ponožky, rukávy, rukavice, manžety), (c) plodů a částí rostlin (třešně, maliny, datle, květy, klasy), (d) potravin (uzeniny, kotlety, škvarky, bonbóny), (e) věcí a výrobků (zápalky, schody, cigarety, stavebniny), (f) lidských a zvířecích kolektivů (manželé, rodiče, pozůstalí), (g) některá abstrakta s významem souhrnnosti (radovánky, machinace, pikle, represálie). Lze vydělit dvě výraznější skupiny: (a) jména, která v pl. mají význam pojmenování kolektivu/souboru; (b) jména, která svými pl. formami označují více méně nerozčleněnou masu/látku. Substantiva skupiny (a) ve spojení se základními číslovkami vyjadřují jednotliviny, ve spojení s číslovkami druhovými vyjadřují soubor: jedna / dvě zápalka/y × jedny / dvoje zápalky. U skupiny (b) převažuje u pl. tvarů kombinace s kvantifikátory udávajícími míru (podobně jako u jmen látkových) nad užitími v kontextu číslovek udávajícími počet kusů. Distribuce tvarů sg. (látkový/nerozčleněný význam) / pl. (význam rozčleněný) po kvantifikátorech udávajících míru je vázána lexikálně: kilo angreštu, rybízu, hrachu, čočky, cizrny × kilo borůvek, malin, jahod, fazolí. Viz též ↗číslo, ↗singulare tantum.

Rozšiřující
Literatura
  • AGSČ, 2013, 294–295.
  • ČM, 1981.
  • ČŘJ, 1996.
  • Fiedlerová, A. Nástin vývoje pomnožných jmen v češtině. SaS 36, 1975, 266–284.
  • Kroupová, L. K pomnožným podstatným jménům v současné češtině. 68, 1985, 57–62.
  • 1, 1986.
  • 2, 1986.
  • MSoČ 1, 2010, 137–138.
  • Panevová, J. & M. Ševčíková. Jak se počítají substantiva v češtině. SaS 72, 2011, 163–176.
  • PČM, 1978.
  • Vasileva, V. F. Kategorija čisla i suščestviteľnyje pluralia tantum (na materiale sovremennogo češskogo jazyka). In Vestnik Moskovskogo universiteta, 1972, 56–67.
  • Veselý, V. Kategorie kvantity a její vyjadřování v jazyce. In Bláha, O. & O. Uličný (eds.), Úvahy o české morfologii. Studie k moderní mluvnici češtiny 6, 2013, 85–101.
Citace
Klára Osolsobě (2017): PLURALE TANTUM. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/PLURALE TANTUM (poslední přístup: 20. 6. 2019)

Další pojmy:

gramatika morfologie

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2018

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka